Meziroční míra inflace v eurozóně klesla v lednu překvapivě opět na 0,7 procenta, kam sestoupila už v listopadu. Je tak hluboko pod cílovou úrovní banky na úrovni těsně pod dvěma procenty a hlouběji v oblasti, kterou Draghi označuje za nebezpečnou zónu.
Před měsícem Draghi slíbil, že ECB zasáhne, pokud se výhled inflace dál zhorší směrem k hranici deflace nebo se zvýší napětí na peněžních trzích. Mluvil přitom o možnosti "rozhodného zásahu" za použití "všech dostupných nástrojů".
ECB se snaží uvolněnou měnovou politikou podpořit hospodářský růst eurozóny. Ve druhém čtvrtletí loni se měnová unie vymanila z rok a půl dlouhé recese a vzrostla proti předešlému čtvrtletí o 0,3 procenta; ve třetím čtvrtletí se ale růst zpomalil na 0,1 procenta a meziročně se hrubý domácí produkt snížil o 0,3 procenta.
V listopadu zaskočila ECB finanční trhy snížením základní sazby o čtvrtinu procentního bodu, aby zabránila dalšímu poklesu inflace a podpořila ekonomický růst. Ekonomové předpokládají, že centrální bankéři nyní počkají s dalšími kroky na nové březnové předpovědi hospodářského růstu a inflace.