Šťovíček chce po MZe 100 zaměstnanců navíc, kvůli restitucím

Státní pozemkový úřad vznikl k 1. lednu 2013 transformací Pozemkového úřadu a sítě pozemkových úřadů. S transformací bylo spojeno rozsáhlé propouštění, které mělo přinést úspory v řádu stovek milionů korun.

"My jsme museli loni projít razantním propouštěním, my jsme museli propustit 350 zaměstnanců," uvedl Šťovíček. Rozsáhlé propouštění nařídil ministr Bendl. Počet zaměstnanců úřadu měl po něm dosáhnout 1100. Bendlův následovník Miroslav Toman po jednání se Šťovíčkem tento požadavek zmírnil na 1200.

"My se potýkáme s velkou vytížeností našich zaměstnanců," podotkl ředitel s tím, že k velkému nárůstu agendy došlo především v závěru roku. Většina církevních institucí totiž žádost o navrácení majetku nechala až na samotný závěr roku, přestože o něj mohla žádat po celý rok 2013. "Potřebovali bychom posílit na 1300," dodal. Požadovaného stavu by chtěl dosáhnout "co nejrychleji".

Šťovíček svůj požadavek přednesl na pondělní schůzce Jurečkovi. Ten si o něj vyžádal podklady v nichž má Šťovíček vyčíslit své požadavky a také doložit tvrzení o enormní vytíženosti zaměstnanců.

Ředitel má obavy z toho, že by úřad do budoucna mohl mít problémy a čelit sankcím, protože by jeho úředníci nezvládali dodržovat zákonné lhůty pro správní řízení. "Rozhodně by se výzvy zpracovávaly důsledněji a činnost úřadu by byla určitě lepší," míní Šťovíček. Ten doufá, že nové zaměstnance se případně podaří najít hlavně mezi odborníky, kteří se v minulosti zabývali necírkevními restitucemi, tedy podobnou agendou.

Pro případná navýšení rozpočtu úřadu z peněz ministerstva zemědělství je potřeba souhlas ministerstva financí. "Jedná se o enormní nárůst agendy, který je dočasný, není to záležitost dlouhodobá," argumentuje Šťovíček.

Státní pozemkový úřad se kromě církevních i občanských restitucí zemědělských nemovitostí zabývá také správou a prodejem státní zemědělské půdy. Do jeho agendy spadá také problematika ochrany zemědělské půdy před erozí.

Petr Majer mal