Přes značný meziroční růst je částka na pozemkové úpravy stále výrazně nižší než v minulosti, kdy na tyto úpravy stát dával i přes dvě miliardy korun. Podle Šťovíčka stát neplní usnesení vlády z roku 2012, podle něhož měl na pozemkové úpravy dát loni i letos 400 milionů Kč z příjmů za prodej státní půdy.
Majetkové vztahy k půdě v Česku jsou kvůli historickému vývoji v řadě případů nejasné. Majetkové úpravy jsou využívány například pro uspořádávání pozemků před výstavbou dálnic či železnice. V jejich rámci se zpřístupňují pozemky budováním nových polních cest, vznikají nové rybníky nebo je obnovována zeleň v krajině, čímž se omezuje půdní eroze, která každoročně působí mnohamilionové škody.
Na předfinancování projektů hrazených z Evropské unie je připraveno 904 milionů korun, ve všeobecné pokladní správě 680 milionů Kč. "V letošním roce je nutné zajistit ještě minimální objem zhruba 100 milionů korun, který vyplývá ze závazků již uzavřených smluv o dílo," upozornil Šťovíček.
Dokončení pozemkových úprav bude dle odborníků trvat ještě desítky let. Jejich údajně pomalý průběh má dlouhodobě řadu kritiků. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva situaci komplikuje kromě složitosti samotného procesu úprav nedostatek financí. Šťovíček již loni uvedl, že chce dokončení úprav zkrátit do roku 2025.
Pozemkové úpravy jsou kromě státní pokladny financovány hlavně z unijních prostředků v rámci Programu rozvoje venkova, dále z rozpočtu Pozemkového fondu či takzvaného protipovodňového konta. U pozemkových úprav vyvolaných stavbou rychlostních komunikací a obchvatů obcí a měst se výrazně finančně spolupodílí Ředitelství silnic a dálnic.