Sto čtyřicet tisíc korun odvedl za posledních pět let na daních a po vinném pojištění člověk s průměrnou mzdou. Česká republika má jedno z největších zdanění na světě. Daně a sociální odvody tvoří bezmála čtyřicet procent všeho, co se během roku v tuzemském hospodářství vytvoří. Vysoké daně navíc neuvěřitelně prodražují pracovní sílu, což je podle ekonomů podhoubí pro budoucí trvale vysokou nezaměstnanost.
Zaměstnanci z průměrné mzdy sice odvedou pouze 23 procent svého hrubého výdělku (za posledních pět let to bylo 120 tisíc korun); celou třetinu mzdy ale do sociálního a zdravotního systému přihodí zaměstnavatel. Sečteno podtrženo: lidská práce je v Česku zdaněna neuvěřitelnými 58 procenty. Vyšším
číslem se Evropě mohou pochlubit jen štědré sociální státy Švédsko, Dánsko, Německo, Finsko, Francie a Itálie. Nejsociálnější ze všech je pak Belgie, kde je průměrný plat daněn bezmála osmdesáti procenty. Povinné sociální příspěvky přitom tvoří polovinu této sumy.Daně se snižovat nebudou
V České republice je to ještě daleko více. Příspěvky do sociálního systému u nás tvoří celé tři čtvrtiny odvodů ze mzdy a jsou hlavním zdrojem příjmů státního rozpočtu. Právě za to Českou republiku nedávno kritizovala i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jenže ani kritika ze zahraničí vládu nepřiměla ke snižování celkové daňové zátěže. Ministr financí Pavel Mertlík také několikrát zdůraznil, že o nižším zdanění nemůže být řeč. Ministr dokonce v rozhovorech několikrát naznačil, že stát potřebuje daní více. Mertlíkovy choutky však minimálně na dva roky zmrazilo rozšíření opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS.
Ta totiž v jednom novém bodě zvyšování celkového zdanění výslovně zakazuje. Ke změnám daňového systému přesto dojde. A to dokonce dost podstatným. V čem tato "Mertlíkova daňová reforma" bude spočívat? Ve změně struktury daní. Zvyšovat se budou spotřební daně na benzin a cigarety, nahoru půjde i daň z přidané hodnoty u mnoha služeb (např. překladatelství, daňové poradenství, holičské služby apod.). Místo současných pěti budou zákazníci v ceně služeb platit DPH ve výši 22 %. Přesuny v daních mají podle ministerstva jedinou příčinu: přibližování k Evropské unii.
Brusel totiž po nás požaduje, abychom s ním srovnali krok i v daňové politice. Zvyšování spotřební daně a DPH (jde o tzv. nepřímé daně) by podle ministerstva financí mělo být kompenzováno poklesem přímých danídaně ze zisku podniků a daně z příjmů fyzických osob. Ty druhé ale dolů hned tak nepůjdou. Vláda totiž moc dobře ví, že s výběrem těchto peněz má nejméně práce. Jsou proto naprosto jistým příjmem rozpočtu. Jedinou daní, která se bude v brzké době snižovat, tak zůstává daň ze zisku podniků. "Cílovou sazbou této daně je 25 %," praví se v internetovém dokumentu ministerstva financí. Pro občany mají ale Mertlíkovi muži přece jen jednu "dobrou" zprávu. Jakou? Danění bude spravedlivější. Bude totiž omezen "počet zvláštních úlev z této daně."
Zdroj: LN z 8. 2. 2000
Je libo formule, dvě, tři? Bývalý šéf F1 Ecclestone prodává svoji historickou sbírku, v nabídce je i Schumacherovo mistrovské Ferrari
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v létech 1945 až 1989 (první část)
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
