Jak vznikaly miliardy státního dluhu

Z hlediska vývoje financování státu na veřejných trzích měla Česká republika začátkem devadesátých let ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi OECD minimální zpoždění. Do vzniku České republiky dne 1.1.1993 byla zabezpečena základní legislativa státního dluhu a byla zahájena emisní činnost.

Vývoj státního dluhu po vzniku České republiky lze rozdělit na 3 období, které lze charakterizovat takto:

I. období - stagnace a konsolidace emisní činnosti (1993-1999)
Vznik České republiky se vyznačoval sjednocením právních kompetencí a převzetím závazků z bývalé federace. Česká republika převzala závazky bývalé Československé federace v poměru počtu obyvatelstva, tj. 2/3 závazků. Základní snahou řízení dluhové služby byla snaha o splacení přímých úvěrů České národní banky i obchodních bank, které byly převzaty k datu vzniku republiky, tj. snaha o úplné oddělení dluhového portfolia státu.

Řízení dluhové služby v tomto období nemělo příliš velký prostor k rozvoji emisní činnosti. Vydávání státních dluhopisů prostřednictvím aukcí bylo rozšířeno o prodej způsobem syndikátního úpisu (dluhopis s kupónem 14,6 %). Na žádost České národní banky byl po dohodě s Ministerstvem financí kladen důraz na vydávání instrumentů peněžního trhu s krátkodobou dobou splatnosti proto, aby vláda napomáhala ve sterilizaci přílivu krátkodobého kapitálu ze zahraničí. Podíl státního dluhu krytého státními pokladničními poukázkami dosahoval dvoutřetinového podílu celého tržního dluhu.

Vzhledem k tomu, že stav státního dluhu v tomto období stagnoval, nemusel být kladen důraz na emise na kapitálovém trhu. Ročně byly vydávány střídavě pouze 4 emise s pěti a dvouletou dobou splatnosti, každá v objemu 5 mld Kč. Tyto emise byly vlastně „doplňkovými“ emisemi základního požadavku koordinace fiskální politiky s měnovou politikou.

V roce 1999 ministr financí rozhodl emitovat státní dluhopisy v zahraničí. Chtěl využít nízkých úrokových sazeb, které doprovázely zavedení eura v Evropské unii. Emise se nakonec neuskutečnila.

II. období – zavedení nové emisní strategie (2000 –2001)
Od 1.1.2000 Ministerstvo financí uplatňuje novou emisní strategii, která klade důraz na jednoduchost a průhlednost emisní činnosti spojenou s efektivní podporou tržní likvidity vydávaných státních dluhopisů. Důvodem pro toto rozhodnutí byla nejen změněná tržní situace, ale především dynamicky rostoucí vypůjční požadavky vlády. Bylo rozhodnuto vydávat emise se splatností 3, 5, 7 a 10 let. Od roku 2001 jsou vydávány emise i s 15-letou dobou splatnosti. Každá emise má dosáhnout minimálně objemu 20 – 30 mld. Kč, a tím přirozeně podpořit tržní likviditu. Technika dosažení tohoto objemu je prováděna aukčním prodejem, kdy je každá emise několikrát znovuotevřena. Bylo rozhodnuto každý měsíc pravidelně uspořádávat jednu aukci střednědobých nebo dlouhodobých dluhopisů.

Zavedení nového systému emisní činnosti přijal trh velmi příznivě. Zatímco před rokem 2000 byly na sekundárním trhu obchodovány loty v objemech 1 – 2 mil. Kč, po roce 2000 byla obvyklá velikost lotu 20 mil.Kč. V současnosti činí 50 mil. Kč a více.

III. období – aktivní řízení státního dluhu (od roku 2002)
V roce 2002 byly zahájeny kvalitativní změny řízení státního dluhu. Spočívají v aktivním řízení portfolia státních dluhopisů a ve zvýšené podpoře jednotky řízení státního dluhu ze strany vedení ministerstva. V roce 2002 byl zřízen Úsek řízení rizik. Jeho práce zahrnuje:

• tvorbu celkové strategie státního dluhu
• zavedení jeho řízení pomocí základních strategických směrnic

Od 1. října 2003 byly organizační struktury státního dluhu zjednodušeny a řízení zefektivněno. Vzniklo samostatné oddělení Řízení státního dluhu, které je přímo podřízeno I.náměstkovi ministra. Tím byla zjednodušena a urychlena akceschopnost dluhové služby.

Očekávaný vývoj
V mezinárodním srovnání patří Česká republika k zemím s nižší úrovní hrubého veřejného dluhu s rizikem jeho nárůstu ve střednědobém časovém horizontu. Příčiny růstu vládního dluhu:

• vysoké deficity veřejných rozpočtů
• zařazení České konsolidační agentury do sektoru vlády v roce 2001
• dokončení procesu privatizace spojené s poklesem mimořádných příjmů

Se vstupem České republiky do Evropské unie je nutné postupně realizovat daňovou a fiskální reformu veřejných financí, která povede ke zvýšení příjmů na jedné a snížení výdajů na druhé straně státního rozpočtu. Splnění tohoto reformního úkolu do roku 2006 pomůže zbrzdit růst vládního dluhu a současně stabilizovat veřejný dluh tak, aby Česká republika co nejdříve splňovala podmínky očekávaného vstupu do Měnové unie.

Do roku 2006 se očekává výrazné zvětšení podílu státního centrálního dluhu na HDP. Důvody:

• přetrvávající schodky v hospodaření státního rozpočtu
• transformace dluhů České konsolidační agentury 
• rušení Fondu národního majetku 

Vývoj státního dluhu koresponduje s vývojem deficitů státních rozpočtů. Od roku 1997 roste dynamicky nejen v hrubém vyjádření, ale i v relativním poměru na obyvatele. Větší deficity však zároveň doprovázejí i největší veřejné investice v historii České republiky. Významným faktorem pro budoucí vývoj státního dluhu spočívá především v úspěšném nastartování reformy penzijního systému.

Aktuální vývoj i historické tabulky vývoje státního dluhu i celých veřejných financí můžete najít na těchto stránkách zcela dole.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR