Kolik zaplatíme na důchod? A kolik na penzi dostaneme?

Zaměstnanci odvádí na důchodovém pojištění 6,5 % ze svého příjmu, dalších 25 % za zaměstnance odvádí na sociálním pojištění zaměstnavatel. Z uvedených 31,5 % z hrubé mzdy zaměstnance však činí 2,3 % nemocenské pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Souhrnná sazba důchodového pojištění činí 28 % z hrubé mzdy zaměstnance.

• V souhrnu od zaměstnance s hrubou mzdou 25 000 Kč obdrží místně příslušná OSSZ na důchodovém pojištění 7 000 Kč (25 000 Kč x 28 %). Za výpočet a odvod důchodového pojištění je zodpovědný zaměstnavatel.

Kolik zaplatí zaměstnanci na důchodovém pojištění?

V přiložené tabulce máme uvedeno, kolik zaplatí zaměstnanci za celý produktivní život na důchodovém pojištění u jednotlivých příjmů. Výpočet je samozřejmě zjednodušen, neboť ve všech případech počítáme se současnou mzdou a že zaměstnanec odváděl důchodové pojištění ze svého příjmu po dobu 33 let a sazba důchodového pojištění se neměnila.

vlastní výpočet autora

Z přiložené tabulky vidíme, že zaměstnanec s hrubou mzdou 10 tisíc Kč měsíčně odvedl na důchodovém pojištění desetkrát méně než zaměstnanec s hrubou mzdou 100 tisíc Kč měsíčně. Jak si však ukážeme dále, zaměstnanec s hrubou mzdou 100 tisíc Kč rozhodně nevyčerpá na důchodu 10krát více než zaměstnanec s hrubou mzdou 10 tisíc Kč.

Dnešní důchodci si penzi užijí déle než jejich rodiče

Jedním z důvodů, proč je budou muset státní důchody klesat, je růst průměrné délky pobírání řádného starobního důchodu. Rok od roku se prodlužuje střední délka života občanů starších 60 let, proto dnešní penzisté čerpají důchod déle než jejich rodiče, což samozřejmě zvyšuje finanční nároky. V roce 2000 pobírali muži starobní důchod v průměru 16,8 let a ženy 22,7 let, v roce 2006 muži již 18 let a ženy 25,6 let a v roce 2012 opět průměrná délka pobírání starobního důchodu stoupla, u mužů na 18,8 let a u žen na 26,6 let, za muže i ženy celkem 23,3 let.

Kolik na penzi důchodci celkem dostanou?

Výpočet důchodu je založen nejenom na systému zásluhovosti, ale rovněž na systému solidarity. Proto při výpočtu dochází k redukci, což zjednodušeně znamená, že čím vyšší příjem, tím pomalejší růst měsíčního důchodu. V přiložené tabulce máme uveden měsíční starobní důchod dle výpočtu v roce 2014 u jednotlivých příjmů, následně máme zjednodušeně vypočítán celkový obdržený důchod za 23 let, výpočet je proveden dle současné hodnoty. Při výpočtu důchodu počítáme s celkovou dobou pojištění 40 let (7 let tedy činí náhradní doby pojištění - např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o děti do 4 let, vojenská služba, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu).

vlastní výpočet autora

Závěrem

Jak vidíme na zjednodušených výpočtech, tak občané s nižšími příjmy obdrží na důchodu více než v produktivním životě odvedou na důchodovém pojištění a občané s vyšším příjmem zase obdrží na důchodu citelně méně než na důchodovém pojištění zaplatí. Konkrétní situace je samozřejmě individuální, při 33 letech placení důchodového pojištění a čerpání důchodu 23 let (průměrná hodnota) obdrží občané více celkem na důchodu i občané s měsíční mzdou 28 tisíc Kč než na důchodovém pojištění zaplatili. Přitom na mzdu 28 tisíc Kč více než dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. Náhradový poměr odchodem do důchodu bude muset vlivem demografických změn klesat.