ČSÚ mění výpočet obchodu s cizinou, lépe odrazí výkon ekonomiky

Statistika dosud používala přeshraniční metodu, která vypovídala o veškerém pohybu zboží přes národní hranice. Národní pojetí naproti tomu bude zohledňovat změnu vlastnictví mezi domácími a zahraničními subjekty. "Národní pojetí má úzkou vazbu na to, co se v ČR vyrobí a spotřebuje," vysvětlil Rojíček. V posledních letech se totiž významně rozšířily obchody mezi vlastnicky propojenými firmami se sídlem v zahraničí a ty obchodní bilanci zkreslovaly.

Změnu lze vysvětlit na příkladu rakouské firmy, která do své české balírny doveze čokoládu za 100 korun, v ČR ji za 30 korun zabalí a pak prodá německému klientovi za 200 korun. V původním přeshraničním pojetí se to projevilo českým dovozem za 100 Kč a vývozem za 200 korun. V národním pojetí se však celý obchod projeví pouze vývozem služby za 30 korun.

Rozdíl se dotkne i obchodu zahraniční firmy, která svůj produkt vyrábí v ČR. Například automobilka TPCA vyrobí v Kolíně auto za 200.000 korun, z ČR ho vyveze pod hlavičkou sesterské firmy se sídlem v zahraničí třeba do Belgie i s marží za 300.000 korun. Ve starém způsobu výpočtu by se ve vývozu objevila částka 300.000, v novém způsobu ale půjde pouze o výrobní hodnotu 200.000 korun.

Nový výpočet tedy čísly výrazně zamíchá a je zřejmé, že bilance nebude pro ČR vycházet tak příznivě jak bývalo v minulých měsících zvykem. Statistici pro přehlednost už v posledních dvou letech paralelně uváděli výsledky v národním pojetí. Podle nich by například loňská prosincová bilance obchodu s cizinou nevykázala přebytek 9,6 miliardy korun, ale naopak schodek 9,3 miliardy korun. Zhruba dvacetimiliardový skluz lze podle Rojíčka očekávat pravidelně. Přeshraniční metodou bude zahraniční obchod počítat stále, jen je nebude prezentovat za hlavní.

Vykazováním v národním pojetí podle analytika Nextfinance Jiřího Cihláře vzroste vypovídací schopnost celé statistiky. Národní pojetí podle něj lépe popisuje výkonnost zahraničního obchodu. "Zkoumá totiž uskutečněné obchodní transakce mezi českými a zahraničními subjekty," dodal.

Rozdíl mezi saldem v obou pojetích je zhruba šest procent HDP a postupně narůstá. "Pokud tedy analytici odvozují očekávání o zahraniční poptávce z vývoje měsíční přeshraniční statistiky, systematicky nadhodnocují očekávání o vývoji HDP," uvádí ČSÚ. Na výpočet výkonu české ekonomiky však úprava výpočtu zahraničního obchodu nebude mít dopad. Data v národním pojetí jsou totiž už dlouho základním zdrojovým údajem pro sestavování HDP.

Podobnou metodu používají i statistici v Belgii, či Maďarsku, kde je podíl transakcí realizovaný nerezidenty obdobný jako v ČR.

Srovnání měsíčních bilancí zahraničního obchodu v loňském roce (v miliardách korun) Stará metodika Nová metodika leden 31,22 3,03 únor 31,51 17,08 březen 33,19 16,27 duben 34,66 15,89 květen 27,26 13,99 červen 31,70 15,65 červenec 26,97 5,24 srpen 19,47 3,85 září 35,77 11,12 říjen 33,00 13,05 listopad 36,42 13,38 prosinec 9,62 -9,30 Rok 2013 350,8 119,27

Zdroj: ČSÚ