Na účtech zkrachovalého OP postupně skončilo 1,1 miliardy korun

Z prodeje zásob oděvních výrobků, které vznikly v době před prohlášením konkurzu, insolvenční správci získali na účet OP postupně 305 milionů korun. Za zboží vyrobené v době insolvenčního řízení podnik utržil 250 milionů. Prodej nemovitého majetku, mezi kterým byly například výrobní areály v Olomouci, Ostravě a Drahanech, vynesl 135 milionů korun, a movitého majetku 25 milionů. Dalších 58 milionů na účty OP putovalo z prodeje výroby na míru. Z úhrady předinsolvenčních pohledávek bylo do konce loňského roku získáno 46 milionů korun.

Insolvenční správkyně Miloslava Horská loni prodala také část ochranných známek. Například známka OP Prostějov Profashion, které byla vlajkovou značkou OP, byla v aukci vydražena za 790.000 korun. Letos se Horské podařilo prodat hlavní areál OP v Prostějově, který za 58 milionů korun koupila společnost Astria Group.

Na výdajích měly hlavní podíl vyplacené mzdy zaměstnancům OP, které za dobu konkurzu obnášely celkem 205 milionů korun. Pronájem sítě podnikových prodejen stál téměř 100 milionů korun a spotřeba elektrické energie 66 milionů. Odměny poradcům od roku 2010 činily 21 milionů korun.

Kolem výtěžku z prodeje majetku OP jsou ale nejasnosti. Česká spořitelna (ČS) loni zažalovala dva bývalé insolvenční správce OP Jaroslava Svobodu a Tomáše Kocvrlicha, po nichž z pozice největšího a zajištěného věřitele požaduje zaplatit 209 milionů korun. Peníze získané z prodeje zásob oděvů insolvenční správci podle právníků spořitelny nezákonně utratili.

Správci s tím nesouhlasí a tvrdí, že většina peněz byla investována zpět do provozu podniku. Věřitelé OP v roce 2010 podle Svobody schválili zachování provozu podniku i po prohlášení konkurzu, který byl zrušen v prosinci 2010 a po neúspěšném pokusu o reorganizaci znovu prohlášen v květnu 2011. I poté provoz OP pokračoval.

Spořitelna se soudí také kvůli výplatě prvních zhruba 100 milionů korun z prodeje majetku OP. Sporem o to, zda z dosavadního celkového výtěžku mohou být odečteny náklady na správu a především provoz podniku, se nyní bude zabývat Nejvyšší soud v Brně.

Pohledávky vůči OP nárokuje 555 věřitelů, kteří požádali celkem o více než dvě miliardy korun. ČS textilka dluží zhruba 675 milionů. Znalci hodnotu podniku po prohlášení konkurzu odhadli zhruba na miliardu korun. V dobách, kdy OP provozoval své pobočné závody, pro něj pracovalo až 10.000 lidí. Po prohlášení konkurzu se jejich počet snížil na několik stovek.