Relativně lépe už si ale hospodářství vedlo v závěru loňského roku. Ve čtvrtém čtvrtletí hrubý domácí produkt meziročně klesl o 2,3 procenta, zatímco první rychlý odhad počítal s poklesem o 2,6 procenta.
Řecká vláda je od května 2010 zcela závislá na záchranných úvěrech od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie, jejichž celková hodnota dosahuje 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za to však musela slíbit přísná úsporná opatření, která podle některých názorů dál podkopávají ekonomické oživení.
Spotřeba domácností se od roku 2008 snížila o 26 procenta, protože rekordní nezaměstnanost a snižování platů zasáhly disponibilní příjmy domácností. O skoro dvě třetiny se za stejné období snížily investice. Důvodem je vývoj výstavby obytných realit, která se prakticky zastavila, ukázala také dnešní čísla.
S tím, jak domácnosti a firmy omezovaly výdaje, klesl dovoz spotřebního zboží. Oproti úrovni v roce 2008 byl v uplynulém roce skoro poloviční. Vývoz zboží a služeb loni stoupl o 1,8 procenta, stále však byl 15 procent po úrovní před začátkem krize. Cestovní ruch, který je jedním z hlavních řeckých zdrojů deviz, sice v roce 2013 stoupl, ekonomiku ale podpořil jen málo.
Hospodářská recese ale podle všeho narazila na své dno a důvěra v řeckou ekonomiku se pomalu vrací. Většina mezinárodních organizací a řecká vláda doufají, že letos řecká ekonomika mírně oživí a díky silnějšímu vývozu a investicím vykáže růst o 0,6 procenta.