Ministři financí zatím nenašli dohodu na pravidlech záchrany bank

Český vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, pro kterého je nynější jednání v Bruselu premiérou, novinářům řekl, že Praha se nyní může pochlubit jedněmi z nejzdravějších bank v Evropě. "Jsou velice likvidní a jsou na tom velice dobře," upozornil. Problém by však mohly mít jejich zahraniční mateřské společnosti a pak by se jejich potíže týkaly i českých dcer.

"My nejsme v eurozóně, nás se to de facto netýká, pokud nevstoupíme. Ale perspektivně se s tím počítá, takže do toho zasahujeme," připomněl Babiš. Ministr v této chvíli ani nepředpokládá, že by ČR dobrovolně vstupovala do bankovní unie ještě před tím, než v blíže neurčené budoucnosti přijme euro. Nynější české vládní strany ve své koaliční smlouvě uvedly, že případné připojení k bankovní unii "posoudí".

V programovém prohlášení pak stojí, že vláda bude do debaty o vznikající bankovní unii aktivně zasahovat. "Hlavní slovo tam samozřejmě mají ty největší státy," připustil dnes ministr. Je podle něj ale očividné, že není odhodlání k tomu, aby na špatná bankovní aktiva doplácely státy z veřejných peněz.

Také slovenský ministr Peter Kažimír zdůraznil, že Slovensko má podobný názor, který ostatně zastává například i Německo. Kažimír připustil, že nynější jednání jsou velmi komplikovaná. "Nedá se vyloučit, že se sejdeme ještě jednou. Ale den ještě neskončil," řekl.

Na podobě mechanismu se už členské země EU shodly loni v prosinci. Dosažený kompromis se však nelíbil Evropskému parlamentu, a tak řecké předsednictví od začátku roku jedná o možných změnách. Pokud nebude věc legislativně schválena na poslední schůzi europarlamentu v dubnu, její vznik se kvůli konci mandátu nynějších poslanců a květnovým volbám posune o několik měsíců. Pokud se dnes nepodaří domluvit nový kompromis, není vyloučeno například další ministerské setkání příští týden, nejspíš v úterý.

V pondělí o věci jednali ministři zemí platících eurem, večer se pak sešla mezivládní konference, která připravuje mezivládní dohodu o některých aspektech celé konstrukce SRM a s ní spojeného finančního fondu. Fond, vytvořený z peněz samotných bank, je jádrem této části bankovní unie.

Podle dosavadní dohody by celkem 55 miliard eur (asi 1,5 bilionu Kč), mělo být ve fondu deset let od jeho vzniku. Pravidla mají začít platit už od roku 2015, záchranné funkce fondu by měly "naběhnout" o rok později. Fond by měl vzniknout postupně, vždy každoročním zapojováním další desetiny z národních zajišťovacích fondů. Délka naplňování je ale jeden z bodů, který se europoslancům nelíbí, navrhovali roky tři. V dnešní veřejné části debaty ministři financí nejčastěji zmiňovali let osm.

Diskuse se vedou o možnosti fondu půjčovat si případně potřebné peníze na finančních trzích a o možných státních zárukách za podobné půjčky. Otázkou je také možné zapojení peněz z Evropského stabilizačního mechanismu, jako "záchranné brzdy" pro případ, že peníze z fondu nebudou stačit.

SRM je jedním ze tří pilířů připravované bankovní unie. Dalším pilířem je dohled nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují 85 procent unijního bankovního sektoru. Dohledu se letos ujme Evropská centrální banka (ECB). Třetím pilířem jsou společná pravidla pro pojištění bankovních vkladů.

Shoda mezi členskými zeměmi a europarlamentem ale nepanuje ani na způsobu rozhodování v rámci SRM, tedy zda a jaké slovo mají mít členské země. Parlament si přeje jejich co nejmenší zapojení, možné kompromisy se tak mohou týkat i hlasovacích poměrů při různých složeních rady resolučního fondu.