Nejvíce evropských peněz půjde do regionů a na dopravu

Nejvíce, celkem 4,87 miliardy eur (131,5 miliardy korun), může podle Dohody o partnerství získat Integrovaný regionální operační program, který nahradí současný regionální operační programy. Na tyto regionální projekty půjde 22,5 procenta všech peněz, které bude mít ČR v letech 2014-2020 k dispozici.

Jen o něco méně, 4,696 miliardy eur (126,8 miliardy korun) má získat Operační program Doprava a 4,17 miliardy eur (112,6 miliardy korun) poputuje do Operačního programu Podnikání a inovace pro rozvoj konkurenceschopnosti.

První návrh rozdělení peněz do jednotlivých operačních programů ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako národní koordinátor představilo jednotlivým resortům už loni v červenci. Návrh se postupně upřesňoval, neboť Evropské komisi MMR muselo pro neformální dialogy předložit kompletní tabulku, což byla její podmínka, aby tyto rozhovory vůbec pokračovaly. Uskutečnila se proto série vícestranných jednání a na základě dosažené shody mezi všemi partnery o rozdělení finančních prostředků byla v prosinci 2013 zaslána Evropské komisi (EK) verze Dohody o partnerství obsahující finanční tabulku pracující s veškerými v té době známými prostředky, stojí ve vládním materiálu vypracovaném MMR.

Tato podoba sice nemusí být zcela finální, dokument však nelze v této fázi zásadně změnit. "MMR prověřilo soulad se záměry nové vlády a je možné, že dojde k dílčím změnám, které například budou více reflektovat programové prohlášení," poznamenal první náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun, který má vyjednávání s EK na starost.

Hlavními problémy, na které EK upozorňuje už delší dobu, zůstávají chybějící služební zákon a špatně implementovaná legislativa týkající se procesu posuzování vlivů staveb na životní prostředí a další nesoulady s evropským právem, například v oblasti energetiky či vodohospodářství.

Poslanci sice před nedávnem zákon o státní službě poslali do druhého čtení, před jeho schválením by ale měla ČR finální podobu prodiskutovat s EK. "V případě, že by nebyl zajištěn obsahový soulad zákona s požadavky EK, znamenalo by to obrovské riziko a především dopad na celý státní rozpočet," varuje vládní materiál s tím, že v takovém případě by Brusel neumožnil ČR čerpání evropských dotací.

Vyjednávání podle Brauna potrvá ještě několik měsíců, finální verzi dohody však ČR musí do Bruselu poslat nejpozději 22. dubna. ČR nyní musí zúžit zaměření některých programů, které měly příliš široký záběr.

Týkat se to bude například dopravy či životního prostředí. "EK nechce financovat vnitrozemskou vodní dopravu, naopak požaduje větší zaměření na železnice na úkor silniční sítě, což je z českého pohledu problematické, neboť zároveň EK omezuje CEF (nástroj EK pro podporu velkých infrastruktur - pozn. ČTK) téměř výhradně také na železniční dopravu," upozornil Braun. Snížit se musí i počet regionálních priorit, protože podle EK nelze uspokojit všechny regionální potřeby, které nemají jasnou vazbu na konkurenceschopnost Evropy.

Česká republika má v nadcházejícím programovém období k dispozici necelých 22 miliard eur (594 miliard korun). V období 2007 až 2013 může Česko z Bruselu podle aktuálního kurzu získat přibližně 703,6 miliardy korun. Pro úspěšné čerpání musí ČR přidat navíc dalších 124 miliard korun z národních rozpočtů, protože Evropská unie financuje maximálně 85 procent výdajů a 15 procent je financováno z národních zdrojů.

Z pohledu čerpání evropských peněz je však ČR nejhorší z celé EU. Loni nedočerpala až deset miliard korun. Letos hrozí, že ČR přijde o dalších 24 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj, které je koordinátorem dotačních programů, odhaduje, že celkem za končící programové období hrozí nedočerpání až 62,8 miliardy korun. Různými opatřeními se nyní snaží, aby se tato částka snížila.