"Můj cíl je zvýšit tuto úhradu a dostat ji do obcí. Obyvatelé obcí jsou biti. I když jsou zaměstnáni, poškozuje to životní prostředí. Obce by z toho měly více profitovat, jak kraj, tak obce by z těžby měly dostávat daleko víc peněz," řekl ČTK Brabec.
Více peněz dlouhodobě požadují starostové dotčených obcí, mimo jiné Horního Jiřetína a Litvínova. "Je to výsměch lidem tohoto kraje. Procento z vytěženého nerostu se musí výrazně zvýšit. Aby většina peněz šla do zisků soukromých firem a jen drobky obyvatelům tohoto kraje," řekl ČTK starosta Litvínova Milan Šťovíček (STAN).
To, že vláda limity těžby hnědého uhlí neprolomí, ministr starostům neslíbil. Vše bude podle něj závislé na autualizaci státní energetické koncepce. "Vlastníkem uhlí je český stát a ten by si měl rozhodnout, jestli je uhlí důležité," vysvětlil Brabec. Sám ale bourání obcí kvůli těžbě odmítá. "Je tady i malé prolomení limitů, to znamená v Bílině. Tam to neovlivňuje lidská sídla, neovlivňuje to obce, je to snadnější," vysvětlil Brabec.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) minulý týden v Horním Jiřetíně řekl, že o prolomení či neprolomení limitů těžby hnědého uhlí by vláda mohla rozhodnout do konce roku 2015. Sám by preferoval také krajské referendum, které by bylo závazné.
Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách stanovilo usnesení vlády z roku 1991. Zaručují městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Zrušení limitů by postihlo především Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala jen pár set metrů od okraje Litvínova.