Výbor o Urbanově návrhu ani nehlasoval, protože ministerstvo průmyslu a obchodu k němu zaujalo negativní postoj. Návrh přepokládal mimo jiné zřízení pětičlenné rady ERÚ. Samotnému úřadu se tento návrh nelíbil a obrátil se kvůli němu dokonce na Evropskou komisi, aby přezkoumala, zda je v souladu s evropskými směrnicemi. Urban řekl, že návrh nebude vznášet ani ve druhém čtení zákona.
"My zřízení regulační rady jako princip podporujeme a dokonce jsme v tomto smyslu s ERÚ zahájili práce na tom, jak to formulovat do velké novely," řekl poté novinářům náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Podle něj je potřeba pečlivě zvážit, jaké budou pravomoci rady i předsedy úřadu, a také je nutné, aby takový návrh prošel připomínkovým řízením. "V každém případě tento návrh bude zapracován do velké novely zákona a takto jsme jednali i s ERÚ," dodal. Velkou novelu energetického zákona by podle něj měla vláda předložit Sněmovně do poloviny roku.
Výbor nepřijal ani návrh poslance Faltýnka na obnovení podpory výroby elektřiny z bioplynových stanic. Ministerstvo k němu zaujalo také negativní postoj, ale členové výboru o něm hlasovali, protože si ho osvojil předseda výboru a Faltýnkův spolustraník Ivan Pilný. Podpořilo ho jen šest přítomných poslanců.
Návrh vzbudil obavy ze střetu zájmů. Faltýnek působí jako manažer ve firmě Agrofert předsedy hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše. Hospodářské noviny v únoru napsaly, že Agrofert vlastní osm bioplynových stanic a ve velkém je také staví. Faltýnek řekl deníku Právo, že na stanice Agrofertu by se podpora nevztahovala, protože by ji dostávaly pouze nové zdroje, se kterými firma nepočítá. MPO nepřistoupilo jeho návrh se zdůvodněním, že by znamenal znovuzavedení časově neomezené podpory bioplynových stanic bez omezovacího regulačního nástroje ze strany Energetického regulačního úřadu.