Světový trend – do důchodu čím dál později

Důchodové systémy vyspělých zemí prochází významnými změnami. Pro většinu občanů je nejvýznamnější legislativní změnou postupné zvyšování důchodového věku. Řádný důchodový věk se v řadě zemí výrazně zvýšil. Dnešní padesátníci a mladší občané budou odcházet do důchodu později o několik let než jejich rodiče. Současně se ve většině členských zemí OECD sjednocuje důchodový věk pro muže i ženy.

Důchodový věk v Česku

V Česku závisí důchodový věk na roku narození a u žen na počtu vychovaných dětí. Důchodový věk pro ročníky 1936 až 1977 je přílohou zákona č. 155/1995. V přiložené tabulce máme uveden důchodový věk pro vybrané ročníky narození.

Důchodový věk 67 let však není v Česku dle současné legislativy konečný. U občanů narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození občana a rokem 1977. Postupné zvyšování důchodového věku v Česku je jedno z nejvyšších ze zemí OECD.

TIP: Výši starobního důchodu zjistíte v naší KALKULAČCE

Důchod v 67 letech a později

Ve většině členských zemí OECD (Austrálie, Kanada, Francie, Německo, Island, Izrael, Nizozemí, Norsko, Polsko, Slovensko, Španělsko, USA, Řecko, Irsko, Velká Británie, Dánsko a Itálie) se důchodový věk postupně zvyšuje na 67 let a více. V ostatních zemích prozatím na 65 let. Vyšší důchodový věk samozřejmě negativně ovlivní státní penzi, neboť stoupne počet občanů v předdůchodovém věku v evidenci na úřadu práce nebo odcházejících do předčasného důchodu, který je mnohdy citelně nižší než řádný důchod.

Jak je to ve vybraných zemí?

Vlivem demografických změn (nízká porodnost, prodlužující se střední délka života) stoupají ve vyspělých členských zemích nároky na finanční zajištění důchodů. Ve většině zemí proto dochází k postupnému prodlužování důchodového věku, zpřísňování podmínek pro přiznání starobního důchodu a změnám při výpočtu státního důchodu. Nejvíce si v průměru důchodu užijí Francouzi, Belgičané a Italové, nejméně Mexičané. Vlivem demografických změn vyplácí státy více penzí a po delší dobu, proto se očekává i přes provedené legislativní změny, nárůst státních výdajů na důchody z 9 % k HDP (v roce 2010) na 12 % k HDP v roce 2050. Vyšší finanční náročnost bude zvyšovat tlak na postupné snižování státních důchodů.

• Austrálie - důchodový věk se bude postupně zvyšovat od roku 2017 do roku 2023 z 65 let na 67 let
• Dánsko - důchodový věk se bude postupně zvyšovat v letech 2019 až 2022 z 65 let na 67 let
• Estonsko - z 63 let se bude důchodový věk postupně zvyšovat na 65 let, bude platit pro muže i ženy od roku 2026
• Irsko - důchodový věk zvyšuje z 66 let na 68 let (platí od roku 2028)
• Kanada - důchodový věk se bude postupně v letech 2023 až 2029 zvyšovat z 65 let na 67 let
• Maďarsko - z 62 let na 65 let (platí od roku 2022) se postupně zvyšuje důchodový věk
• Německo - důchodový věk se postupně zvyšuje z 65 let na 67 let, bude platit pro občany narozené v roce 1964 a později
• Nizozemí - důchodový věk se zvyšuje z 65 let na 67 let (od roku 2023)
• Rakousko - v současné době je důchodový věk 65 let pro muže a 60 let pro ženy. V letech 2024 až 2033 se bude důchodový věk u žen zvyšovat na 65 let, stejně jako u mužů
• Řecko - od ledna 2013 je důchodový věk v Řecku 67 let
• USA - z 66 let na 67 let se zvyšuje důchodový věk
• Velká Británie - důchodový věk (65 let pro muže a 60 let pro ženy) se postupně zvyšuje na 68 let (od roku 2046)

Životní úroveň penzistů klesá

Z 34 členských zemí OECD v 18 zemích jsou penzisté více ohroženi chudobou (měsíční příjem nedosahuje 60 % mediánu mzdy) než ostatní občané. Největší rozdíl je v Koreji, Austrálii, Mexiku nebo USA, tedy v zemích, kde jsou státní penze v porovnání s ostatními zeměmi OECD nízké. Sociální zajištění v Evropě je oproti mimoevropským zemím propracovanější, ale taky finančně nákladnější, což zvyšuje tlak na vyšší zdanění.

Pramen: OECD, Pensions at a Glance 2013