Dozorčí radě ČEZ nevadí postup u SME, který vyšetřuje policie

Postup, kterým ČEZ v půli minulého desetiletí SME ovládl, podle Pačese dozorčí radě podrobně objasnil finanční ředitel Martin Novák a vše bylo vysvětleno. "Všechno, co se konalo, je posvěceno předem právníky a auditem," řekl Pačes. Postup vedení firmy při vytěsnění minoritních akcionářů SME označil Pačes za nejbezpečnější způsob, jak bylo možné se vyhnout placení francouzské EDF.

Menší minoritní akcionáři SME vedli s ČEZ od roku 2006 soud, koncem loňského roku ale uzavřeli mimosoudní dohodu a ČEZ jim vyplatil 349 milionů korun, tedy řádově víc, než původně zamýšlel. Pokud by totiž ve věci rozhodl soud a malí akcionáři vyhráli, vznikl by nárok také pro EDF, která v té době držela 94 procent z celého minoritního podílu v SME. ČEZ by tak francouzské firmě musel vyplatit zhruba 700 milionů korun, které ale dohodou zachránil, uvedl už dříve Novák.

Finanční analytický útvar podal v souvislosti s transakcemi kolem vytěsnění minoritních akcionářů SME trestní oznámení na finančního ředitele Nováka, generálního ředitele energetické firmy Daniela Beneše a tři členy představenstva Associated Energy Jaroslava Mišingra, Pavla Tulacha a Radka Žilku a také na samotnou firmu Associated Energy. Podle Lidových novin trestní oznámení padlo kvůli podezření z legalizace výnosů trestné činnosti nebo z porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Dokumenty spojené s vytěsněním menšinových akcionářů SME si v polovině března vyžádala od ČEZ protikorupční policie při zásahu v sídle ČEZ. Podle týdeníku Respekt někteří lidé z vedení ČEZ údajně zvýšením výkupní ceny akcií poškodili mateřskou firmu o 300 milionů korun. Pohledávky minoritních akcionářů odkoupila slovenská skupina Arca Capital a právě s ní se ČEZ dohodl na mimosoudním vyrovnání. Peníze, které ČEZ v rámci vyrovnání poslal, policie obstavila na účtech fondu Arca Capital Global Equity.