MŽP se rozhoduje, zda se opět bude zabývat Letištěm Vodochody

Pokud budou připomínky shledány jako závažné, Peštová doporučí ministru životního prostředí Richardovi Brabcovi, aby se letištěm dále zabýval a původní rozhodnutí úřadu případně změnil. Ministerstvo životního prostředí loni v říjnu v rámci řízení EIA souhlasilo s rozšířením letiště. Vymínilo si však 124 podmínek, které jsou nezbytné pro zachování životního prostředí a ochrany obyvatel před hlukem. V podmínkách, které musí investor splnit, uvedlo například dostavění přivaděče na dálnici D8, omezení počtu startů a přistání letadel nebo rozměry strojů, které bude moci letiště přijímat. Za rok podle úřadu může letiště odbavit 35.000 startů a přistání, což je zhruba čtvrtina objemu odbavených strojů na Letišti Václava Havla v pražské Ruzyni.

Tyto podmínky jsou ale podle Řiháka právně nevymahatelné, a jsou tak slabou ochranou pro obyvatele v okolí letiště. Starostové se podle něj obávají přílišného nárůstu hluku, prašnosti a znečištění spodních vod, které by s sebou rozšíření letiště mohlo přinést.

To, že se všechny podmínky MŽP nemusí podařit vymoci, potvrdila i Peštová. Pokud se ale najdou nesrovnalosti mezi dodanými posudky v rámci procesu EIA a dokumenty, které o letišti za Středočeský kraj dodal Řihák, bude to důvodem pro zahájení přezkumu původního rozhodnutí MŽP.

Letiště Vodochody patří do skupiny Aero, kterou ovládá společnost Penta. Aero ho koupila od státu na začátku roku 2007 za tři miliardy korun. Na letišti chce v budoucnu odbavovat ročně 3,5 milionu cestujících hlavně nízkonákladových aerolinií, nepravidelných a privátních letů. Fungovat by začalo nejdříve v roce 2016. Kladné stanovisko EIA je pro dokončení projektu nezbytné.

cfr mrz rot