"Jedním z nejvíce znepokojujících dědictví globální finanční krize je široce rozšířený názor, že některé banky jsou prostě příliš důležité na to, aby zkrachovaly," uvedl MMF. Od roku 2009 se však výhody částečně snížily díky přísnějším regulacím a účinnému dohledu, zvláště v USA.
Podle odhadů MMF v roce 2012 skryté dotace pro systémově důležité banky v USA dosáhly až 70 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč). V eurozóně to bylo až 300 miliard USD.
Vládní podpory bankám v době krize měly různé formy, od garancí půjček po přímé finanční injekce bankám. V současnosti velkou skrytou podporou pro tyto banky je očekávání, že v případě problémů si budou moci půjčit za nižší sazby než v případě, že by podpora těchto bank od státu neexistovala.
Majetek bank v mnoha zemích od roku 2000 prudce vzrostl, počet bank se ale snížil. V mnoha zemích však majetek tří největších bank tvoří minimálně 40 procent celkového majetku bank a v Kanadě, Francii a Španělsku nejméně 60 procent, upozornil MMF. To znamená, že problémy nebo krach jedné z největším bank by mohly způsobit chaos celého finančního systému, podotýká agentura Reuters.
MMF upozornil, že není možné zcela zrušit podporu pro banky, které jsou příliš důležité na to, aby zkrachovaly. Záchrana bank je totiž pro ekonomiku lepší, než je nechat zkrachovat. Dobrá nemusí být ani snaha snížit velikost bank nebo přepracovat jejich strukturu, protože velké banky mohou využívat úspory z velkého rozsahu, a udržet tak nízké náklady pro spotřebitele. Regulační orgány by se tak měly více zaměřit na to, aby zajistily, že je zde menší pravděpodobnost krachu těchto bank prostřednictvím kroků jako je zvýšení kvality majetku bank nebo velikosti kapitálové rezervy.
Měnový fond rovněž doporučil, aby banky platily poplatky na základě velikosti svých závazků, které by kompenzovaly vlády za jejich podporu.