Výše deficitu veřejných financí za rok 2013 byla podle statistiků ovlivněna meziročním růstem objemu celkových příjmů při meziročním poklesu celkových výdajů. "Příjmovou stranu ovlivnil zejména růst objemu vybraných daní, a to především daní z produktů. Mezi dominantní vlivy na straně výdajové patří pokles investičních výdajů na úrovni centrální i místní vlády," uvedl ČSÚ.
Radost z takového výsledku ale podle analytika Unicredit Bank Pavla Sobíška kazí skutečnost, že byl pokles vládního deficitu "nechtěným dítětem". "Ke snížení výdajů došlo převážně u investic do infrastruktury kvůli nepřipravenosti projektů v důsledku zpřísnění pravidel a extrémní opatrnosti úředníků po několika korupčních kauzách. Výsledkem byla fiskální restrikce, která nepochybně prohloubila recesi v české ekonomice," uvedl.
"Není rozhodně chvályhodné, že veřejný sektor šetří i nadále spíše v investicích než na běžném provozu. Zvláště, když ekonomika procházela v posledních pěti letech dvěma recesemi," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Naopak předloňská výše deficitu byla ovlivněna jednorázovým zaúčtováním církevních restitucí a úpravy v čerpání fondů EU. Bez těchto vlivů by byl loni deficit veřejných financí podle dřívějších informací ČSÚ pod EU požadovanou tříprocentní hranicí.
Celkový veřejný dluh v poměru k HDP podle dnešních čísel ČSÚ klesl na 46,04 procenta z 46,16 procenta v roce 2012. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny eura nesmí překročit 60 procent HDP. "Pokles relativního zadlužení vládních institucí je výsledkem převážně nedluhového financování deficitu, především ve formě snížení objemu vkladů," uvedl ČSÚ.
sos rot