Stoprocentním vlastníkem OKD je společnost NWR se sídlem v Amsterdamu, kterou téměř ze dvou třetin vlastní mezinárodní investiční skupina BXR, v níž má Bakala zhruba poloviční podíl.
"Detaily vyjednávání o státní podpoře OKD je v rukou managementu firmy, jako menšinový akcionář NWR je nemohu kvůli regulaci komentovat," uvedl Bakala. Dodal, že v NWR panuje nyní velká nejistota. Otázkou podle něj je, zda NWR i OKD budou mít racionální vztah s českým státem, který umožní, aby nastávající etapa útlumu mnoha důlních provozů OKD byla standardní. "To pro mě bude rozhodující, zda já vložím další kapitál do NWR," řekl.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v úterý navrhl, aby stát nesl náklady na útlum dolu ve výši 1,1 miliardy korun. Podmínkou je, že OKD bude na své náklady provozovat ztrátovou těžbu v dole o dva roky déle, než plánovalo, tedy do konce roku 2016, a že podporu schválí Evropská komise. Tento plán podporuje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Naopak několik ministrů za ANO včetně šéfa hnutí Andreje Babiše to ale již v úterý odmítlo. Taková podpora soukromé společnosti je podle nich nepřijatelná a sanaci má zajistit OKD. Pomoc odmítá i vládní KDU-ČSL.
Podle Babiše navíc vlastník OKD na investici vydělal desítky miliard, a tak není důvod, aby dostával podporu. "Když zkrachuje Agrofert, tak všichni budou mít radost a taky mu nikdo nepomůže," podotkl. Zároveň znovu kritizoval "podivnou" privatizaci, při níž bylo "plno majetku" dáno zdarma. V době privatizace dolů byl přitom Sobotka ministrem financí.
Bakala dnes připomněl, že Důl Paskov je dlouhodobě ztrátový. Firma OKD do financování ztrát kvůli poklesu cen uhlí podle něho investovala jen za poslední dva roky již 12 až 13 miliard korun. "Stav trhu s uhlím je nejhorší od začátku 90. let. Za posledních 20 let tak drastický pokles cen uhlí nenastal," poznamenal Bakala.
V Dole Paskov pracuje 2500 lidí, celá společnost OKD má přes 12.000 zaměstnanců.
Sobotka také trvá na tom, že stát v roce 2004, kdy byl ministrem financí, prodal podíl v důlní společnosti OKD za tržní cenu. Stát tehdy prodal 45,88 procenta akcií firmy za 4,1 miliardy korun. Původně přitom vláda schválila prodej za 2,25 miliardy korun, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže privatizaci zamítl s tím, že je cena příliš nízká. Tržní cena se údajně pohybovala kolem 3,5 miliardy korun.
V listopadu 2005 ale podle dnešní Mladé fronty DNES začala Evropská komise privatizaci vyšetřovat kvůli podezření, že prodejní cena byla příliš nízká, a stát tak poskytl kupci, firmě Karbon Invest, nedovolenou podporu. V té době měla přitom Evropská komise a posléze i Sobotkovo ministerstvo k dispozici posudek ústavu NOVOTA, který cenu za státní podíl stanovil na 10,3 miliardy korun, tedy přibližně 2,5krát více, než byla cena prodejní.