Analytici ECB zjišťovali, jak se ceny akcií, dluhopisů a směnných kurzů měnily v reakcích na výsledky schůzek G20 v období mezi listopadem 2007 a zářím 2013. Byla to doba, kdy nejprve globální finanční krize a poté dluhová krize eurozóny vyvolávaly dramatické otřesy na trzích a G20 se stala centrem globálních snah o zmírnění dopadů krizí.
"Základním výsledkem naší analýzy je, že účinky G20 jsou malé, krátkodobé, nesystematické a nevýrazné," uvádí se podle agentury Reuters ve studii. Doklady testované hypotézy, že schůzky G20 zmírňovaly napětí na trzích tím, že zvyšovaly ceny akcií a dluhopisů, jsou neprůkazné. "Naznačuje to, že informační a rozhodovací obsah summitů G20 má pro trhy jen omezený význam," uvedla ECB.
Studie se zabývala jen bezprostředním vlivem zasedání G20 a nebyla schopna posoudit vliv dlouhodobějších finančních reforem, o nichž šéfové největších ekonomik světa diskutovali. Podle ECB by díky tomu snad mohly mít summity G20 nějakou hodnotu, "to ale zřejmě neodůvodňuje takovou mediální pozornost, jakou někdy získávají," poznamenávají analytici banky.
Poslední zasedání finančních činitelů G20 se odehrálo na konci února v Sydney. Pravidelně se ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny scházejí v rámci pololetních zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), jejichž další kolo se uskuteční příští týden ve Washingtonu.
Skupina G20 zahrnuje největší průmyslové a rozvíjející se ekonomiky světa od Spojených států po Saúdskou Arábii a Čínu. Tyto země se na globální ekonomice podílejí 85 procenty.