Za rok 2013 byla průměrná měsíční hrubá mzda v Česku 25 128 Kč, medián mzdy 22 288 Kč. Čistá mzda zaměstnance se liší v závislosti na množství uplatněných daňových slev a daňových odpočtů. Jaké je mzdové rozložení v Česku?
- Přibližně polovina zaměstnanců má hrubou měsíční mzdu v rozpětí od 17 tisíc Kč do 30 tisíc Kč.
- Více než 50 tisíc Kč měsíčně pobírá necelých 6 % zaměstnanců.
- Každý desátý zaměstnanec pracuje za hrubou měsíční mzdu do 12 tisíc Kč a každý desátý za hrubou mzdu nad 40 tisíc Kč.
Česko tedy patří mezi země, kde se i nejméně liší průměrná mzda a spodní a horní decil mezd. Například v Mexiku má desetina zaměstnanců mzdu pouze do 27 % průměrné mzdy, naproti tomu desetina zaměstnanců má mzdu vyšší než 217 % průměrné mzdy.
Rozdíl mezi mediánem mzdy a průměrnou mzdou
Medián mzdy dosahuje v Česku 88,7 % (22 288 Kč: 25 128 Kč) průměrné mzdy, což rovněž svědčí o nižších příjmových rozdílech oproti ostatním členským zemím OECD. Například v Turecku, Mexiku, Řecku a Portugalsku nedosahuje medián mzdy ani 70 % průměrné mzdy. Průměrná mzda je tak v některých zemích výrazně vyšší než medián mzdy, neboť průměrná mzda je "nadhodnocena" příjmy nejlépe placených zaměstnanců. Nejvíce přitom mzdy stoupají desetině zaměstnanců s nejvyššími mzdami.
Co je to Gini index?
K porovnání míry nerovnosti slouží Gini index, který nám udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni stejně vysoký měsíční příjem a neexistovala by tak příjmová nerovnost. Čím vyšší je Gini index v dané zemi, tím vyšší jsou mezi lidmi příjmové rozdíly.
Z členských zemí OECD se Gini index pohybuje od 0,24 (Island) po 0,50 (Chile). Česko (hodnota indexu 0,26) patří mezi země s nejnižšími příjmovými rozdíly. Z přiložené tabulky vidíme, že příjmové nerovnosti v evropských zemích jsou nižší než v mimoevropských zemích.
Vysokou hodnotu má Gini koeficient v zemích Latinské Ameriky (např. Argentina 0,46 a Brazílie 0,51), v afrických zemích (např. JAR 0,70). Poměrně vysoká příjmová nerovnost oproti evropským zemím je i v Číně (0,41) a Indii (0,38).
Vysoké příjmové rozdíly = růst chudoby
Pro měření chudoby se používá více ukazatelů, dle metodiky OECD se za chudého považují domácnosti s příjmem pod 50 % mediánu mzdy. Výpočet je poněkud složitější, neboť jiná je situace u dvoučlenné domácnosti a jiná u čtyřčlenné domácnosti, neboť u čtyřčlenné domácnosti se šetří výdaje související s bydlením. V zemích s vyššími příjmovými nerovnostmi je i více lidí postiženo chudobou.
Z členských zemí OECD se míra chudoby pohybuje od 5,8 % (v Česku) po 21 % (v Izraeli). Zeměmi s nízkou mírou chudoby (do 7,5 %) ještě jsou Dánsko, Island, Maďarsko, Lucembursko, Finsko, Nizozemí a Norko. Vyšší než 15% míra chudoby je ještě ve Španělsku, Japonsku, USA, Chile, Turecku, Mexiku.
Příjmové rozdíly v zemích OECD
Země |
Gini index |
Země |
Gini index |
---|---|---|---|
Island |
0,24 |
Irsko |
0,31 |
Slovinsko |
0,25 |
Korea |
0,31 |
Norsko |
0,25 |
Nový Zéland |
0,32 |
Dánsko |
0,25 |
Itálie |
0,32 |
Česko |
0,26 |
Estonsko |
0,32 |
Finsko |
0,26 |
Kanada |
0,32 |
Slovensko |
0,26 |
Austrálie |
0,33 |
Belgie |
0,26 |
Japonsko |
0,34 |
Rakousko |
0,27 |
Řecko |
0,34 |
Švédsko |
0,27 |
Španělsko |
0,34 |
Lucembursko |
0,27 |
Velká Británie |
0,34 |
Maďarsko |
0,27 |
Portugalsko |
0,34 |
Německo |
0,29 |
Izrael |
0,38 |
Nizozemí |
0,29 |
USA |
0,38 |
Švýcarsko |
0,30 |
Turecko |
0,41 |
Francie |
0,30 |
Mexiko |
0,47 |
Polsko |
0,31 |
Chile |
0,50 |
Prameny: Society at a Glance 2014