Mám dva příjmy. Jak je to s placením zdravotního pojištění?

Placení zdravotního pojištění v Česku je povinné, některé příjmy však placení zdravotního pojištění nepodléhají, přestože se z těchto příjmů musí platit daň z příjmu fyzických osob. Všichni občané musí mít u své zdravotní pojišťovny vyřešen svůj pojistný vztah. To znamená být zařazen v jedné ze čtyř kategorií u své zdravotní pojišťovny (zaměstnanec, OSVČ, OBZP nebo státní pojištěnec). Za státní pojištěnce (např. důchodce, děti, ženy na rodičovské dovolené) platí zdravotní pojištění stát.

U zdravotního pojištění není limit

Sociální pojištění v roce 2014 se platí maximálně z ročního příjmu (hrubého zisku, hrubé mzdy nebo součtu) do 1 245 216 Kč. U zdravotního pojištění není žádný limit. Zdravotní pojištění se platí z celého příjmu.

Praktický příklad

Na sociálním pojištění zaplatí paní Modrá 80 940 Kč (6,5 % z 1 245 216 Kč) a na zdravotním pojištění 105 750 Kč (4,5 % z 2 350 000 Kč). Z limitu odvádí sociální pojištění i zaměstnavatel.

Být zaměstnanec je pro přivýdělek výhodné

Počet zaměstnanců, kteří si různým způsobem přivydělávají, stoupá. Zaměstnanci, kteří pracují na základě standardní pracovní smlouvy, mají vyřešen svůj pojistný vztah vůči své zdravotní pojišťovně. Zaměstnavatel je povinen zdravotní pojištění vypočítat a zaslat na bankovní účet správné zdravotní pojišťovně. Jestliže zaměstnavatel neplní řádně své zákonné povinnosti, tak nemůže být za pochybení zaměstnanec sankciován, zodpovědnost je výhradně na zaměstnavateli. Protože má zaměstnanec vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny, tak má jednodušší situaci pro přivýdělek.

Podnikající zaměstnanec

OSVČ musí odvádět zdravotní pojištění z vyměřovacího základu. Když je skutečný vyměřovací základ (polovina daňového základu) nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí OSVČ na hlavní činnost odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Za celý rok 2014 činí minimální vyměřovací základ 155 652 Kč. OSVČ na hlavní činnost tak musí za celý rok 2014 zaplatit na zdravotním pojištění minimálně 21 014 Kč (13,5 % z 155 652 Kč). Samostatná výdělečná činnost u zaměstnance při přivýdělku je považována za vedlejší činnost a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Navíc není potřeba platit měsíční zálohy a zdravotní pojištění se doplatí jednorázově při odevzdání "Přehledu o příjmech a výdajích". U nízkého hrubého zisku přináší vedlejší samostatná výdělečná činnost značnou výhodu.

Druhý příjem na dohodu

Velmi oblíbený je výkon práce na základě pracovních dohod. Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr mohou jednoznačně pro přivýdělek využít jednoduché administrativy a nižšího zdanění u dohod. Stejně tak OSVČ na hlavní činnost, které mimo své samostatné výdělečné činnosti pracují pro některé zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce. Pokud měsíční odměna při práci na základě dohody o provedení práce nepřekročí 10 tisíc Kč měsíčně, tak se z odměny neplatí zdravotní pojištění. U dohody o pracovní činnosti se neplatí zdravotní pojištění, pokud je měsíční odměna 2 499 Kč a méně. Uvedené výhody však nevyužijí občané, kteří pracují pouze na základě pracovních dohod. Tito občané totiž nemají vyřešen svůj pojistný vztah jako zaměstnanci. V registru příslušné zdravotní pojišťovny jsou vedeni jako OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů) a mají povinnost platit zdravotní pojištění ve výši 1 148 Kč (13,5 % z minimální mzdy).

Z pronájmu se zdravotní pojištění neplatí

Pasívní příjem je nejoblíbenějším příjmem, protože není vázán na výkon fyzické nebo dušení práce. Pravidelný měsíční příjem z pronájmu je srozumitelný, a proto řada občanů investuje do nemovitosti za účelem jejího pronájmu. Zaměstnanci pronajímající nemovitost z příjmu z pronájmu neplatí zdravotní pojištění. Z pronájmu se odvádí daň z příjmu fyzických osob, ale zdravotní pojištění nikoliv. Občané, kteří mají pouze příjem z pronájmu a nemají vyřešen svůj pojistný vztah u své pojišťovny, se však placení zdravotního pojištění nevyhnou. Kdo není veden v registru zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec, OSVČ nebo státní pojištěnec, ten je automaticky veden jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) s povinností platit zdravotní pojištění měsíční ve výši 1 148 Kč, a to vždy do 8. dne následujícího měsíce (např. za duben do 8. května).

Příjem v důchodu

Za důchodce platí zdravotní pojištění stát, jsou považováni za státní pojištěnce. V řádném důchodovém věku nejsou žádná omezení týkající se vlastního příjmu. Je tedy možné pracovat na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Samostatná výdělečná činnost v důchodu je považována pro placení zdravotního pojištění za vedlejší činnost a zdravotní pojištění se platí dle dosaženého zisku. Zaměstnanci pobírající starobní důchod, odvádí ze své hrubé mzdy zdravotní pojištění stejně jako ostatní zaměstnanci.

Praktický příklad

OSVČ paní Černá, která je v řádném starobním důchodu, od začátku roku 2014 vykonává samostatnou výdělečnou činnost, která se považuje za vedlejší. Během roku 2014 nemusí platit měsíční zálohy. Za rok 2014 bude mít příjem 94 200 Kč a výdaje (40% výdajový paušál) ve výši 37 680 Kč (94 200 Kč x 40 %). Na zdravotním pojištění za rok 2014 zaplatí 3 819 Kč (94 200 Kč - 37 680 Kč) x 50 % x 13,5 %). Po odevzdání "Přehledu za rok 2014" bude paní Černá platit měsíční zálohu 319 Kč (3 819 Kč: 12 měsíců). Paní Černá nemusí dodržet minimální měsíční zálohu.

Praktický příklad