Správa železnic předpokládá kromě nádraží i převod pozemků z ČD

Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) oslovil obě organizace, aby vypracovaly podrobné informace o uvažovaném převodu, uvedl pro ČTK mluvčí ministerstva Martin Novák. ČD a SŽDC mají úřadu sdělit přesný objem převáděného majetku, způsob jeho nabytí a informaci o kupní ceně, která bude stanovena znaleckým posudkem. Podrobnosti převodu poté chce resort dopravy konzultovat s Evropskou komisí, aby se vyvaroval podezření z nedovolené podpory.

Ještě v únoru přitom ministerstvo o dlouhodobě plánovaném převodu hovořilo jako o soupisu budov a pozemků vypracovaném oběma organizacemi, který podporu dopravního resortu nemá. Spolu s nemovitým majetkem by ke Správě železnic mělo přejít na 450 stávajících zaměstnanců Českých drah, pracujících u regionálních správ majetku.

V první fázi SŽDC předpokládá převod nádražních budov, u kterých jsou jediným majitelem ČD. O rok později spolu s převodem pozemků pod kolejemi by se měly převádět budovy, u kterých jsou ČD pouze spolumajitelem a podíl na budovách mají i různé developerské společnosti.

Jednoduchá situace je podle Koláře například u Hlavního nádraží v Praze, které má v dlouhodobém nájmu společnost Grandi Stazioni. Tento nájemní vztah se převede na nového vlastníka. Mezi problematická nádraží uvedl pražské Smíchovské nádraží, nádraží v Holešovicích, v Brně nebo Masarykovo nádraží v Praze.

Převodem staničních budov a pozemků pod železniční infrastrukturou se zabývá dopravní resort už delší dobu. Zatímco České dráhy trvají na prodeji majetku, konkurenční dopravci takovéto jednání označují za nedovolenou podporu státnímu dopravci, který tento majetek získal bezplatně a nyní by jej chtěl prodat další státní organizaci za odhadní cenu. Ta se v případě nádražních budov pohybuje mezi šesti a sedmi miliardami korun, cenu pozemků pod kolejemi ČD v minulosti odhadovaly na dalších osm až 12 miliard korun.

Hodnotu pozemků pod kolejemi ale zpochybňují majitel Student Agency Radim Jančura i Kolář. Podle šéfa správy železnic jde o majetek, který prakticky nelze komerčně využívat a navíc je po desítkách let provozu železnice znehodnocený ekologickou zátěží.

Prostředky na nákup pozemků a budov, jejichž přesnou hodnotu ještě musí stanovit znalecký odhad, SŽDC k dispozici nemá. V úvahu tak přichází možnosti, jako je převod příslušné sumy ze státního rozpočtu, půjčka od Evropské investiční banky, nebo klasický úvěr od některé z komerčních bank. Objem převáděného majetku podle Koláře představuje zhruba třetinu nemovitého majetku ČD. Pozemky v okolí nádraží, které je možné komerčně využít, nebo například nádražní ubytovny a další majetek, se uvažovaného převodu týkat nemá.