Rodinný dům: Ani malý, ani velký

Rozlehlé rezidence nezvyšují ani tak komfort bydlení, jako jsou spíš demonstrací toho, co si za své peníze může stavebník dovolit. Navíc s tím jde často ruku v ruce jeho přesvědčení, že takové stavbě bude slušet co nejvíce výrazových prvků a stylově rozdílných detailů. Výsledkem pak je dům s falešnou vznešeností a sporadicky využívanými prostory, do něhož by se mohlo rovnou nastěhovat celé majitelovo příbuzenstvo. V takovém domě, plném soukromých pracoven, fitcenter, dílen, knihoven, kulečníkových sálů, karetních a kávových salonků, barů, vinoték a bůhvíčeho ještě, se členové rodiny za celý volný víkend potkají možná tak jen u jídla. To všechny přednosti bydlení v rodinném domě pak staví vlastně na hlavu. Kromě toho to není ani nejlépe uložený kapitál: takový dům se obtížně udržuje a ne všechny místnosti jsou v zimním období pravidelně vytápěny. Stavba tak stárne fyzicky i morálně rychleji než ostatní.

Volme proto dům rozumě dimenzovaný, tvarově čistý, bez zbytečného zdobného balastu. Takový bude i energeticky méně náročný. Známá zásada, že jednoduchost je krásná, elegantní a účelná, platí i v architektuře.