Mládek: Euro by mohlo být v ČR přijato v letech 2019 - 2021

14.04.2014 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 14. dubna (ČTK) - Přijetí fiskálního paktu EU by pro Česko mělo být prvním krokem k přijetí eura v letech 2019 až 2021. Pro české exportéry to bude znamenat snížení transakčních nákladů a omezení nutnosti pojištění proti kurzovým rizikům. Na Žofínském fóru to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Vláda schválila přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU 24. března. Smlouva zavazuje zavedení pravidel hlídajících rozpočtovou kázeň do národní legislativy.

 

Současná situace na Krymu a na Ukrajině je komplikací pro obchod s Ruskem, o to větší důraz bude podle Mládka kladen důraz na rozvoj vztahů s Čínou. Ta patří s Ruskem k zemím, kde chtěla vláda udělat průlom. "V Rusku jsme bohužel v nyní situaci nikoliv rozvoje, ale minimalizace škod. Budeme si muset držet určitý distanc, takže si například nedovedu představit, že by české firmy investovaly na Krymu nebo obchodovaly s podniky z této oblasti," dodal.

Pro obchod s Ukrajinou je podle něj hlavním problémem chaos, který je nejen politický, ale i ekonomický. "V dohledné době se situace tam nezmění," podotkl ministr.

Export českých firem na Ukrajinu se v únoru propadl o 29 procent. Mírně také klesl vývoz do Ruska, a to o 0,4 procenta. Celkový český export v únoru přitom vzrostl podle údajů Českého statistického úřadu o 15 procent. Důvodem poklesů může být podle analytiků krymská krize, v případě Ruska ekonomické zpomalení země. Do Ruska směřovalo loni zhruba 3,7 procenta z celkového českého exportu, na Ukrajinu zhruba procento.

Fiskální pakt bude nutné schválit v Parlamentu ústavní většinou. Cílem vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro Česko, až přijme euro. Pakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK