Udržitelného rozvoje lze dosáhnout spoluprací podnikatelské, veřejné a státní sféry

Udržitelný rozvoj jako výzva pro ČR

Kulatý stůl zahájila senátorka Alena Gajdůšková, která mimo jiné uvedla, že udržitelný rozvoj je pro Českou republiku výzvou. „K propadu konkurenceschopnosti dochází proto, že jsme přestali uvažovat dlouhodobě a chybí nám dlouhodobá strategie trvale udržitelného růstu,“ vysvětlila. Dále se 1. místopředsedkyně Senátu věnovala i otázce dosažení udržitelného rozvoje. „Neviditelná ruka trhu pro nás znamenala rezignaci a ztrátu konkurenceschopnosti. Je proto třeba vytvořit strategii směřování, kde se musí spojit podnikatelská, veřejná sféra i občanská společnost a samozřejmě se musí získat nejširší veřejnost, bez které by to nešlo,“ řekla Alena Gajdůšková podle které bude pro udržitelný rozvoj nutný široký společenský konsenzus.

Senátorka Eva Syková rovněž potvrdila, že udržitelný rozvoj je pro naši zemi zásadní výzvou. Ve svém projevu také zmínila hon za HDP, který může vést i k vyčerpání zdrojů nebo může dojít k paradoxu, že válečný konflikt nebo živelní katastrofa může působit jako pozitivní efekt na HDP. Dnes se ve světě hledají další indikátory jako GPI (Genuine progress indicator - tzv . ryzí ukazatel pokroku a kvality života), HPI (Happy Planet Index) nebo ukazatel OECD – tzv. BLI (Better Life Index) a neopomněla ani otázku zvyšování zodpovědnosti firem. „V poslední době sílí tlak na hledání mechanismů ke zvyšování odpovědnosti firem. Naštěstí i české firmy si začínají souvislosti uvědomovat,“ řekla senátorka Syková.

Česká VIZE 2050

Prezident CBCSD Pavel Kafka vnímá na jedné straně nárůst bohatství a na straně druhé nárůst nezaměstnanosti, což vyvolává společenské pnutí. Právě proto je podle něj zcela nezbytný udržitelný rozvoj. Ve svém projevu připomněl i Světovou podnikatelskou radu pro udržitelný rozvoj, která přišla s projektem Vize 2050. Připomeňme, že Vize 2050 vychází z faktu, že v roce 2050 bude na zeměkouli 9 miliard obyvatel a bude nutné je uživit, a tedy posunout rozvoj tak, aby byl udržitelný. Právě z toho vychází i CBCSD. „Jen byznys ve spolupráci s vědou je schopen řešit narůstající problémy života na zemi. Co nebude udržitelné nebude ani konkurenceschopné, právě proto se pracuje na české Vizi 2050“ řekl Ing. Kafka. Problém udržitelného rozvoje u nás však nespočívá v nedostatku strategií, ale především v manažerském zvládnutí strategií. Byznys si navíc uvědomil, že nemůže existovat bez „úspěšné společnosti“. Dochází také od zdanění práce ke zdanění zdrojů, což je významný posun.

Pavel Kafka také přiblížil fungování CBCSD, kdy sdělil, že aktuálně se vyvíjí aktivity v 11 pracovních skupinách, spolupracuje se s řadou ministerstev a pobočkami Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD) v zahraničí, například v USA, Polsku, Rakousku, Německu nebo Koreji.

Michal Broža, z kanceláře OSN v ČR vnímá také udržitelný rozvoj jako zcela zásadní a nezbytnou otázku současnosti. „Udržitelný rozvoj je zdravý rozum a nezbytnost, která se nám nemůže vyhnout, pokud se mu však budeme bránit, budeme na tom ještě hůře,“ vysvětlil. Jeho představou je nasměrování ekonomiky k udržitelnému rozvoji, který by měl být založen na inovacích a potenciálu byznysu. Budoucí udržitelný rozvoj by tak měl být ve znamení vytváření partnerství napříč společností, snižování rozdílů mezi nejbohatšími a nejchudšími a postupného odstranění chudoby a nezaměstnanosti.

Viceprezident CBCSD Ing. Peter J. Kalaš vyjádřil hlavně přesvědčení, že byznys se má soustředit na princip udržitelného rozvoje. Česká Vize 2050 je tak odpovědí na globální i lokální výzvy v českém prostředí. „Hlavními pilíři české Vize je společensko-sociální kapitál, lidské zdroje a stát a kvalita institucí. V přípravě je nyní akční program 2020, který řeší klíčové elementy pro českou společnost,“ vysvětlil Ing. Kalaš. Problémy Ing. Kalaš vidí v řadě nesourodých strategií, kterým většinou chybí dotažení do implementace. Strategie se potýkají s absencí shody a chybí jim i dlouhodobá vize rozvoje. Aktuálním cílem CBCSD je také zvýšení počtu členů, mezi kterými už je například ČEZ, Vítkovice holding nebo Pražská teplárenská.

Upevnění politické stability ČR

Jako zástupce politické sféry vystoupil dále se svým projevem Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí, který se zaměřil zejména na otázku konkurenceschopnosti. Ta je podle něj podstatná, protože špatná konkurenceschopnost může vést například i k obchodním válkám. „Konkurenceschopnost je prostředek k blahobytu, věci máme dělat produktivněji, chytřeji a zapojovat kreativitu,“ uvedl na setkání. Důležité je také podle něj vytvořit politickou stabilitu. „Politická stabilita ovlivňuje investory i mladé lidi, kteří zvažují, kde budou trávit svůj pracovní život,“ uvedl Tlapa. Řešením podle něj je zavedení debaty o tom, kde chceme v dlouhodobém měřítku být, sledování produktivity v nejširším slova smyslu i toho, co se děje v globálním světě. Pan Tlapa kritizoval kvalitu institucí a jejich neschopnost implementovat větší projekty, navíc nefunguje komunikace mezi nimi. V ČR chybí VIZE, před vstupem do EU jsme se mobilizovali, ale toto nadšení a jednotnost se již vytratilo. Vize 2050 by tak měla mít širokou podporu a prioritu.

Zástupce Senátu Vladimír Špidla vidí naši zemi momentálně v úpadku. „Neumíme efektivně vytvářet strategie a efektivně je uplatňovat. Reagujeme jen v přímém kontaktu, ale nereagujeme na strategické a operační úrovni,“ řekl na setkání. Podle Vladimíra Špidly je nutná především stabilizace veřejné správy. „Naše země upadá a stejně tak i naše schopnost obstát ve světě. Naše vládnutí je souboj resortů, je proto třeba vytvořit pevnější strukturu, která umožňuje sledovat strategický záměr a vykonávat ho,“ řekl Vladimír Špidla.

Řešení tak vidí například v přesunutí Rady vlády pro udržitelný rozvoj přímo pod ministerského předsedu a vše ostatní podřadit pod Radu, v posílení pozice premiéra nebo v oddělení roviny strategické, operační a taktické.

Na jeho slova navázal i Bedřich Modlán, bývalý ministr životního prostředí. Ten navíc připomněl důležitost role odborníků a vědeckých institucí. Těm naše země podle něj neumí naslouchat a nemá to ani v tradici. Pro udržitelný rozvoj je podle něj také podstatná evropská a globální perspektiva.

Strategie základem udržitelnosti

Petr Štěpánek se následně věnoval tématu smart cities neboli inteligentních měst. Praha podle něj doplácí na fakt, že nemá žádnou strategii, vzorem je pak podle něj naopak Vídeň. „Nejdůležitější je schopnost řídit město, ekonomika města je pro udržitelnost nejpodstatnější,“ vysvětlil Ing. Štěpánek. Cestou k udržitelnosti je živé město, kde funguje ekonomika, zeleň se nachází na správném místě a město disponuje řadou pasáží a je tak průchodné.

V závěru Kulatého stolu vystoupili ještě Michal Bareš a Miroslav Hájek, kteří promluvili o reportingu udržitelnosti na úrovni podniku. Firmy podle jejich názoru zveřejňují informace o udržitelném rozvoji pro posílení vztahů s investory a integrují principy udržitelnosti do strategického rozhodování. Aktuálně o udržitelném rozvoji v ČR informuje 9 z 50 firem s největším obratem. Reporting udržitelného rozvoje má podle nich přínos i pro inovace, zlepšení postavení na trhu a posílení vztahů s dodavateli. Snahou pracovní skupiny CBCSD je, aby zásady GRI (Global Reporting Initiative) byly „povinné“ pro všechny firmy se státní účastí.

V úplném závěru Kulatého stolu pak promluvila Michaela Chaloupková ze společnosti ČEZ, která je zapojena v reportingu udržitelného rozvoje. Firma tak reportuje každé dva roky, kdy vydává zprávu o společenské odpovědnosti.