Česko patří mezi země s nejnižší mírou chudoby

Důchodové systémy se velmi liší. V mimoevropských zemích jsou mnohem vyšší příjmové rozdíly mezi občany, mnohem více lidí žije v "chudobě" a jsou sociálně vyloučeni ze společnosti.

Kdo je "chudý"?

V publikaci OECD "Pensions at a Glance 2013" se za "chudého" považují penzisté, jejichž čistý měsíční příjem nedosahuje ani 50 % mediánu mzdy. V některých jiných mezinárodních studiích se za "chudého" považují domácnosti, jež nemají příjem ve výši 60 % mediánu mzdy. U vícečetných domácností se hranice přepočítává, neboť se šetří náklady na bydlení. Hranice "chudoby" u manželů v důchodu není tedy dvojnásobně vysoká jako u osamoceně žijícího penzisty, ale zpravidla 1,5krát. Z tohoto důvodu jsou "chudobou" mnohem více ohroženi samostatně žijící penzisté, neboť z jedné penze platí všechny náklady na domácnost.

Medián mzdy v Česku

Za rok 2013 činil v Česku medián mzdy 22 288 korun hrubého, po zaplacení daně z příjmu fyzických osob a povinného pojistného je čistý medián mzdy 17 421 korun. Polovina čistého mediánu mzdy je tedy 8 711 korun (po zaokrouhlení). Medián důchodu v roce 2012 činil 10 657 korun.

Důchody jsou v Česku vypláceny čisté, za chudého se tedy aktuálně považují penzisté, jejichž měsíční důchod je nižší než 8 711 korun. Dva penzisté žijící spolu v jedné domácnosti mají hranici chudoby ve výši 1,5násobku, tedy 13 067 korun. Jestliže spolu žijí dva důchodci pobírající státní důchod, tak jejich měsíční příjem hranici chudoby překročí.

V Česku žijí osamoceně v důchodu především ženy (dožívají se vyššího věku), které mají vlastní starobní důchod nižší než muži. Jestliže má však žena vlastní starobní důchod nízký (do 8 711 Kč) a vznikl ji ještě nárok na vdovský důchod, tak opět je hranice "chudoby" překročena.

Více "chudých" je v mimoevropských zemích

V členských zemích EU je poměrně velmi propracovaná sociální politika. Sociální dávky, výrazné zastoupení principu solidarity při výpočtu jednotlivých dávek apod. jsou důvodem, proč je "chudých občanů" nejméně v evropských zemích.

Při zohlednění celé populace je dle studie OECD nejméně "chudých" v Česku (5,8 %), Dánsku (6,0 %), Islandu (6,4 %), Maďarsku (6,8 %), Lucembursku (7,2 %), Finsku (7,3 %), Nizozemí a Norsku (7,5 %), Slovensku (7,8 %) a Francii (7,9 %).

Nejvíce "chudých" je v mimoevropských zemích, v Izraeli (20,9 %), Mexiku (20,4 %), Turecku (19,3 %), Chile (18,0 %), USA (17,4 %), Japonsku (16,0 %), Španělsku (15,4 %) a Koreji (15,2 %).

Proč je v Česku málo "chudých" penzistů?

Česko patří mezi země s poměrně nízkými mzdovými rozdíly, současně počet sociálně vyloučených občanů je v Česku jeden z nejnižších z vyspělých zemí světa. Celková míra "chudoby" je v Česku nejnižší a i počet penzistů žijících v "chudobě" je v Česku jeden z nejnižších z vyspělých zemí OECD.

Hlavními důvody jsou:

• Relativně výhodný výpočet státního důchodu. Přestože odchodem do starobního důchodu klesá životní úroveň i v Česku o desítky procent (vždy záleží na konkrétní situaci), tak jsou státní penze vyšší než v mimoevropských zemích.
• Poměrně výhodný výpočet státního důchodu pro občany s nízkými příjmy. Princip solidarity je při výpočtu státního důchodu v Česku silně zastoupen. Občané s podprůměrnými příjmy si tedy v Česku odchodem do důchodu příliš nepohorší.

Důchod 9 tisíc Kč při hrubé mzdě 12 000 Kč

Zaměstnanec pan Modrý žije sám. Celý život tvrdě pracoval za podprůměrnou mzdu 12 000 Kč (v současného hodnotě). Získal 43 let pojištění. Čistá mzda pana Modrého je 10 335 Kč a měsíční důchod 9 802 Kč. Ani pan Modrý s podprůměrnou mzdou 12 tisíc Kč nebude považován za chudého, jeho měsíční penze bude téměř 10 tisíc měsíčně. Výpočet důchodu v Česku pro občany s podprůměrnými příjmy je poměrně příznivý, neboť princip solidarity hraje významnou roli.

Chudoba penzistů v zemích OECD

Nejméně penzistů starších 65 let je chudobou postižena v Nizozemí (1,4 %), Maďarsku (1,6 %), Lucembursku (1,9 %), Islandu (3,0 %) a Česku (3,7 %). Nejvíc naopak v Koreji (47,2 %), Austrálii (35,5 %) a Mexiku (27,6 %).

Tabulka: Počet chudých penzistů (občanů starších 65 let, v zemích OECD, v %)

Pramen: OECD, Pensions at a Glance 2013