Mojí největší předností je kreativita, říká lektor etikety a vhodného oblékání Daniel Šmíd

Nejšťastnější jsou lidé, které skutečně baví jejich práce. Někteří si takovou práci dokonce vytvoří. Měl jsem příležitost potkat se s úspěšným mužem, který toho dosáhl. Cesta Daniela Šmída vedla od gastronomie do Rakouska, kde pracoval jako obchodník, a zpátky do České republiky, kde se dal na podnikání. Postupně ale zjistil, že by se chtěl věnovat něčemu jinému. Chtěl učit lidi. A začal je učit tomu, co ovládal nejlépe – správnému oblékání a vystupování.

Můžete se našim čtenářům v jedné větě představit?

Mé jméno je Daniel Šmíd a jsem konzultant osobního stylu, stylista a lektor.

Jak jste se k tomuto povolání dostal?

V podstatě jsem si ho vymyslel. Mám speciální nadání, ale až relativně pozdě jsem si uvědomil, že by se jím dalo živit. Začal jsem učit něco, co neučí nikdo jiný – jak se lépe oblékat, jak do oblečení investovat a neutrácet. A na to se navázaly další činnosti.

Takže tohle povolání nemá v České republice obdoby?

Určitě má obdoby, ale nikdo není tak specificky orientován pouze na korektní chování, image a oblékání. Nebo o něm ještě nevím.
Dovedu si představit věci
ještě dříve, než existují

Původně jste se živil jako obchodník. Proč jste se rozhodl změnit povolání?

Zjistil jsem, že jsou mnohem nadanější obchodníci. Moje nadání tkví v něčem jiném.

Jak byste své nadání pojmenoval?

Myslím, že je to schopnost představit si věci ještě před tím, než existují, takže představivost a kreativita.

Kdy jste začal dělat to, co děláte teď?

V roce 2009 jsem už rok spoluvlastnil textilní výrobní firmu a jako obchodní ředitel společnosti jsem mimo jiné navrhoval konkrétní výrobky, jejich jména a obaly. Zjistil jsem, že to mě ze všech činností, které dělám, baví nejvíc.

Navrhování produktů a školení ve správném oblékání, to má od sebe pořád ještě poměrně daleko.

Hodně se věnuji i klubové činnosti. V jednom klubu jsem si uvědomil, že vedle mě jsou lidé živící se tím, že někoho učí. Mají specifické schopnosti, které někomu předávají. Zeptal jsem se jich, jak se člověk stane lektorem. Odpověděli mi: „umíš něco lépe a umíš to předat.“ Na první seminář jsem si troufl jenom s těmito dvěma informacemi a zjistil jsem, že mě to naplňuje. Uvědomil jsem si, že toužím, aby mně lidi naslouchali. Těší mě to mnohem vice než jakékoliv dárky.

Pořádáte několik různých seminářů, namátkou Umění mluvit beze slov, Korektní chování a dobré mravy a další. O který z nich je největší zájem?

Lidé se nejvíce zajímají o propojení těchto seminářů, o poznání pomyslné pokličky, která tato témata uzavírá do společného hrnce. Řekněme tedy, že je nejvíce přitahuje otázka vlivu image na byznys a vztahy.
Minulý režim etiketě a noblesnímu
chování příliš nepřál – považoval
je za staromódní a buržoazní

Dnes jste skutečné zosobnění elegance. Ale jaký jste byl jako dítě?

Býval jsem obtloustlý kluk, který se těžkopádně pohyboval a při fotbalu musel většinou stát v bráně. Hodně jsem obdivoval ostatní kluky a chtěl jsem se změnit.

Takže proto jste se začal zajímat o etiketu a správné oblékání?

Řekněme, že to byl jeden z důvodů. I když má sestra si myslí, že to mám v krvi už dlouho. Když mi bylo 6 let, tak jsem jí údajně řekl, ať si to tričko neobléká, že v něm vypadá hloupě.

Nezdá se vám, že ženy jsou dnes už natolik emancipované, že o gentlemany nestojí?

Naopak, ženy mají veliká očekávání. Minulý režim etiketě a noblesnímu chování příliš nepřál – považoval je za staromódní a buržoazní. Takže nám z něj otcové příliš nepředali. Já jsem naštěstí dostával od svých rodičů „na frak“, jak se mám chovat ke své sestře a ženám vůbec. Viděl jsem, že ostatní to nedělají, ale mně se to líbilo a ženám, o které jsem se staral, také.
Takže si nemyslím, že české ženy jsou příliš emancipované. Naopak si myslím, že ženská emancipace dosáhla svého vrcholu a že je na čase, aby se emancipovali i muži. Měli by se dostat do povědomí jako muži „mužští“ – to znamená jako gentlemani – nejenom jako někdo, kdo přináší do rodiny peníze. Měli bychom se blýsknout našimi pozitivy, které zatím společnost vnímá málo, a ne pouze negativity, kterých si společnost všímá mnohem víc.

Měl jste díky svému vystupování úspěch u žen?

Každopádně. Úsměv každé ženy, které jsem podržel dveře při nastupování do auta a podal jsem jí pás, aby se pro něj nemusela natahovat, je k nezaplacení.

Máte nějaký životní cíl?

Je to spíše vize – zlepšit chování a oblékání lidí v Česku.
Více o Danielu Šmídovi a jeho kurzech se dozvíte na stránce www.danielsmid.cz.
Forografie jsou převzaty ze stránek danielsmid.cz.