Konkurenceschopnost ve výrobních nákladech ve světě se za poslední desetiletí podle BGC změnila tak dramaticky, že tradiční dělení na země s nízkými a vysokými náklady už přestává platit. Kdysi levná Brazílie je nyní zemí s jedněmi z nejvyšší celkových nákladů ve světě, zatímco Británie, která se v minulých desetiletích silně deindustrializovala, je nyní nejlevnější zemí západní Evropy.
BGC konstatovala, že země střední Evropy v čele s Českem a Polskem od roku 2004, kdy vstoupily do Evropské unie, ztrácejí výhodu nižších nákladů. Vedle prudkého růstu mezd, zaostávající produktivity a dramatického růstu energetických nákladů k tomu přispívají i nepříznivé pohyby měnových kurzů.
Spojené státy, které od roku 1979 ztratily v průmyslu téměř 7,5 milionu pracovních míst kvůli odchodu výrobců do zemí s nízkými náklady, si v poslední době výrazně polepšily. V indexu nákladové konkurenceschopnosti BGC jsou nyní druhé za Čínou, jejíž nákladová výhoda před USA se scvrkla na pouhých pět procent. Hlavní příčinou oživení je podle BGC "břidlicová revoluce", která prudce snížila ceny zemního plynu. Přispěly k tomu i stabilní mzdy, které v USA za poslední půlstoletí stagnují, třebaže produktivita v americkém průmyslu se za tu dobu zdvojnásobila.
"Celkové náklady v USA jsou o 10 až 25 procent nižší než u deseti ostatních největších světových vývozců zboží s výjimkou Číny," uvádí zpráva. Americké náklady jsou podle ní zhruba stejné jako náklady v zemích střední a východní Evropy.
Další "stoupající hvězdou" je podle BGC Mexiko, které už má nižší náklady na výrobu než Čína. Mezi první desítku zemí s nejvyšší konkurenceschopností se ale Mexiko nedostalo kvůli vysoké kriminalitě a korupci.
Zemí s nejnižšími náklady v západní Evropě je Británie, která je v celkovém pořadí čtvrtá za Jižní Koreou a před Japonskem. Druhou desítku zaplňují západoevropské země Nizozemsko. Německo, Itálie, Belgie a Francie.
Nákladová konkurenceschopnost je stále důležitější, protože většina velkých společností přehodnocuje svou strukturu výroby a vlády chtějí zachovat ve svých zemích průmyslovou základnu. BGC měří nákladovou konkurenceschopnost ekonomik podle čtyř kritérií - mezd, produktivity, energetických nákladů a směnných kurzů. Ve zprávě hodnotí 25 zemí světa, které se na globálním exportu zboží podílejí takřka 90 procenty.
Autoři zprávy doporučují, aby firmy přehodnocovaly své sítě globální produkce a dodávek ve světle současných nákladů a trendů, nikoli podle zakořeněných představ. Výrobci musí brát v úvahu celkové náklady, tedy nejen absolutní výši mezd, ale i rozdíly v produktivitě a skryté náklady.