Řecko prý požádá o prodloužení splatnosti záchranných úvěrů

Evropská komise minulý týden oznámila, že Řecko splnilo podmínky pro nové úlevy při splácení dluhu, protože za loňský rok vykázalo přebytek takzvaného primárního rozpočtu, který nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu. Podle agentury Reuters se o těchto úlevách bude jednat ve druhé polovině letošního roku.

Zdroj agentury DPA uvedl, že Řecko požadavek na prodloužení splatnosti úvěrů předloží již v pondělí, kdy se koná zasedání ministrů hospodářství a financí zemí eurozóny. "Doufáme v prodloužení ze 30 na 50 let," uvedl zdroj. Rozhodnutí se ale podle DPA očekává až na podzim.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové hodnotě 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Tamní vláda tvrdí, že třetí záchranný program nebude potřebovat.

Řecké ministerstvo financí dnes zvýšilo odhad přebytku primárního rozpočtu na příští rok na 2,3 procenta hrubého domácího produktu z dříve předpokládaných 1,5 procenta HDP. Loni tento přebytek podle Evropské komise dosáhl 0,8 procenta HDP.

Řecko také uvedlo, že by v příštích dvanácti měsících mohlo prodat další dluhopisy v hodnotě až šest miliard eur. Země se na dluhopisové trhy po čtyřech letech úspěšně vrátila tento měsíc, kdy prodala pětileté dluhopisy za tři miliardy eur.

Řecká vláda výměnou za dosavadní pomoc masivně škrtala výdaje, snížila důchody a mzdy a zvyšovala daně. To prohloubilo hospodářský útlum a vyvolalo protesty obyvatel. Řecká ekonomika je už šest let v recesi, letos by se ale podle vlády měla vrátit k růstu, byť zatím jen mírnému.

Ministerstvo financí dnes potvrdilo, že letos počítá s růstem ekonomiky o 0,6 procenta. Napřesrok by měl růst prudce zrychlit a dosáhnout až 2,9 procenta. Do roku 2015 by se pak měl držet nad třemi procenty.

"Řecko po mnoha obtížných letech pro podniky i domácnosti vstupuje do období stability," uvedl dnes náměstek řeckého ministra financí Christos Staikuras. "Země si zabezpečila své místo v Evropě a obnovila svou mezinárodní důvěryhodnost," citovala jej agentura AP.

S důsledky hospodářské recese, která vedla například k nárůstu míry nezaměstnanosti na zhruba 28 procent, se však Řecko bude potýkat ještě dlouho. Ministerstvo předpokládá, že nezaměstnanost klesne pod 20 procent teprve v roce 2016. Ještě v roce 2019 počítá prognóza s téměř šestnáctiprocentní nezaměstnaností, což je zhruba dvojnásobek ve srovnání s úrovní na začátku krize.