Hlavní podíl na zrychlení inflace v eurozóně měl nárůst cen v některých službách a v kategorii tabákových výrobků. Naopak pokles cen pohonných hmot, telekomunikačních služeb a zeleniny inflaci stahoval dolů.
Největší meziroční zvýšení spotřebitelských cen zaznamenalo Rakousko, Rumunsko, Finsko a Německo. Meziročně naopak spotřebitelské ceny klesly v Řecku, Bulharsku, na Kypru, v Maďarsku či na Slovensku.
Inflace v eurozóně se už nějakou dobu nachází hluboko pod dvouprocentní hranicí, kterou Evropská centrální banka (ECB) stanovila jako strop cenové stability. Pomalý růst spotřebitelských cen vytváří tlak na další uvolňování měnové politiky ze strany ECB.