Portugalsko jako druhá země eurozóny opouští záchranný program

Země se v roce 2011 stala po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která byla nucena požádat o pomoc. Celkem země získala 78 miliard eur (zhruba 2,1 bilionu Kč). Výměnou z to však musela přijmout přísný úsporný program. Na rozdíl od Řecka si Portugalsko nemuselo vyjednat druhou pomoc.

Portugalská vláda uvedla, že další pomoc nepotřebuje, protože investoři jsou ochotni půjčovat zemi za příznivou cenu. V dubnu Portugalsko prodalo dlouhodobé dluhopisy v objemu 750 milionů eur s úrokem pouze 3,6 procenta, což je pro zemi zvládnutelné. Před třemi lety investoři požadovali úrok až 17 procent.

"Hlavní cíl záchranného programu - dostat peníze z trhu za rozumnou cenu - byl dosažen," řekl agentuře AP Álvaro Almeida z ekonomické fakulty university v Portu.

Důležitým krokem pro odchod z programu bylo snížení deficitu státního rozpočtu. Na konci loňského roku činil rozpočtový deficit 4,9 procenta hrubého domácího produktu. Před třemi lety dosahoval dokonce 10,1 procenta.

Po třech letech recese začala také růst ekonomika a MMF odhaduje, že HDP Portugalska letos vykáže růst o 1,2 procenta. V celé Evropské unii se má HDP zvýšit o 1,6 procenta. Poslední zprávy ale ukazují, že HDP Portugalska v prvním čtvrtletí klesl o 0,7 procenta. Vláda uvedla, že důvodem bylo zastavení výroby ve velkých vývozních továrnách a zdůraznila, že ekonomika v posledním roce vykazuje známky zlepšení.

Vývoz v období let 2010 a 2013 vzrostl o 27 procent. Vysoký růst vykazuje hlavně tradiční obuvnický a textilní průmysl. Vývoz obuvi stoupl ve stejném období o 40 procent a textilu o 11 procent. Daří se ale i turistice. Počet turistů v Portugalsku loni vzrostl o 4,2 procenta na zhruba 14,4 milionu. A pozitivní zprávy přicházejí i z domácího trhu. Prodej osobních aut se v prvním čtvrtletí zvýšil o 40,5 procenta, zatímco v celé Evropě v průměru o 8,4 procenta.

Ačkoli Portugalsko udělalo velký pokrok v usměrnění svých veřejných financí, stále má před sebou hodně práce. Cílem země je do roku 2018 dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, ekonomický pokles v prvním čtvrtletí ale jen zdůraznil křehkost současného oživení.

Také dluh zůstává vysoký. Loni zadlužení činilo 129 procent HDP, průměr EU je přitom 87,1 procenta. Vysoké zadlužení je i jedním z vážných problémů, které nutí zahraniční ratingové agentury ponechat hodnocení portugalského dluhu v neinvestiční kategorii.

Pro mnoho Portugalců byly poslední tři roky velmi obtížné a v nejbližší době je zlepšení nečeká. Míra nezaměstnanosti sice klesla z loňského rekordu 17,7 procenta, stále se však pohybuje kolem 15 procent. Podle statistického úřadu loni žila pětina populace, konkrétně asi dva miliony dospělých Portugalců, jen za 400 eur měsíčně (11.000 Kč).

Prezident Aníbal Cavaco Silva upozornil, že 75 procent záchranného úvěru Portugalsko nesplatí do roku 2035. A do té doby bude stále pod kontrolou zahraničních věřitelů, kteří se budou chtít ujistit, že dostanou své peníze zpět. "Portugalsko: 20 let otrokem" napsal v této souvislosti jeden tamní list.