V Anglii nalezen velký zdroj ropy, vláda chce usnadnit přístup

Dnešní zpráva britské geologické služby odhadla v pánvi Weald táhnoucí se v širokém východozápadním pásu jižně od Londýna 2,2 až 8,6 miliardy barelů ropy. Teoreticky by tak pánev mohla uspokojovat celou britskou spotřebu kolem 1,60 milionu barelů denně až 15 let. Jde ale o jednu z nejbohatších oblastí Británie, která je navíc tradiční voličskou základnou vládnoucích konzervativců, připomíná agentura Reuters.

Británie nyní těží v Severním moři kolem 800.000 barelů ropy denně a produkce zde výrazně klesla z maxima 2,8 milionu barelů denně z konce 90. let. Země již ze Severního moře od 70. let vytěžila 45 miliard barelů ropy, a tamní zásoby jsou tak už značně vyčerpané. Většina britských severomořských polí by navíc v případě úspěchu letošního referenda o samostatnosti připadla Skotsku.

Británie se tak inspiruje Spojenými státy, které v posledních letech zažily "břidlicovou revoluci". Ta nejprve prudce zvýšila těžbu plynu a snížila jeho ceny a později zvrátila klesající trend těžby ropy. USA nyní těžbu ropy prudce zvyšují a jsou na cestě stát se v dohledné době znovu jejím největším producentem na světě.

Britské firmy se už delší dobu připravují na těžbu břidlicového plynu, přísná regulace a houští byrokratických překážek ale dosud ve využívání britských břidlic brání. Loni britští geologové odhadli objem zásob zemního plynu v břidlicových horninách jen v jedné oblasti severní Anglie na 37 bilionů metrů krychlových, což by zemi při desetiprocentní výtěžnosti stačilo na pokrytí celé své spotřeby plynu zhruba půl století.

"Británie potřebuje více domácích zdrojů energie. Rozvoj břidlic zajistí pracovní místa a podnikatelské příležitosti," řekl dnes náměstek ministerstva energetiky Michael Fallon.

Těžba břidlicových zdrojů plynu a ropy štěpením hlubokých hornin pomocí takzvaného frakování ale v Británii naráží na odpor zelených aktivistů a pod jejich vlivem i místních obyvatel, přestože se už řadu let používá v menším rozsahu pro zlepšení výnosů konvenčních vrtů ropy a plynu a k využívání geotermální energie. Využití nových pevninských zdrojů navíc brání těžko prostupná byrokracie a nutnost domluvit se na využití se všemi majiteli půdy. Ti přitom na rozdíl od USA a stejně jako jinde v Evropě nerostné zdroje pod svými pozemky nevlastní, takže nemají právo na jejich prodej.

Vláda proto navrhuje umožnit těžařům vrtat do hloubek přes 300 metrů bez povolení vlastníků půdy. Frakování a hluboké horizontální vrtání bez jejich povolení bude možné od hloubky 1,5 kilometrů. Návrh nyní půjde do tříměsíční veřejné debaty.

Ve snaze zmírnit odpor místních vláda uvedla, že těžařské firmy zajímající se o břidlicová ložiska navrhly vyplatit obcím 20.000 liber (677.000 Kč) za každý vrt na jejich území, který se bude pod zemí horizontálně prostírat v délce přes 200 metrů. Již nyní musí těžaři používající hydraulické štěpení místním komunitám zajistit přínosy v hodnotě 100.000 liber a dávat jim jedno procento příjmů z každého vrtu.

“Nové návrhy zjednoduší procedury, které jsou nákladné, časové náročné a novým metodám podzemních vrtů nepřiměřené," uvedlo ministerstvo pro energetiku a změnu klimatu. "Firmy získávající ropu, plyn a geotermální energii budou moci prozkoumat jejich potenciál a oplátkou poskytnou komunitám dobrovolné platby za umožnění přístupu," dodal úřad.