Otázka energetické bezpečnosti EU, která je dlouhodobě závislá na dovozu energetických surovin, vystoupila do popředí v důsledku krize na Ukrajině a následného zhoršení vztahů s Ruskem. Studie, jejíž závěry komise dnes zveřejnila, například uvádí, že v případě celkového přerušení dodávek zemního plynu z Ruska v lednu, kdy bývá poptávka nejvyšší, by byla zřejmě přímo dotčena většina EU, s výjimkou Španělska a Portugalska a jižní Francie. V případě přerušení dodávek přes Ukrajinu by byly dopady menší, na jihovýchodě Evropy by však chybělo od 60 do 80 procent potřebného objemu.
"Musíme posílit solidaritu s ohroženějšími členskými zeměmi. Potřebujeme dokončit vnitřní trh, zlepšit infrastrukturu, zvýšit energetickou účinnost a lépe využívat vlastní energetické zdroje," řekl dnes novinářům eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger.
Komise materiál připravila na základě žádosti členských zemí, projednávat jej bude červnový unijní summit. Právě tam se bude také diskutovat o energeticko-klimatickém balíčku do roku 2030, v němž je problematika energií také významná.