Zpráva komise o připravenosti na euro se letos týkala osmi zemí. Kromě ČR také Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Švédska a Litvy. Litva jako jediná takzvané maastrichtské podmínky splňuje a eurem by měla - v případě souhlasu unijních zemí - začít platit od 1. ledna 2015.
Bude tak devatenáctou unijní zemí, která společnou měnu přijme. K přijetí eura se v přístupových smlouvách zavazují všichni členové unie, jen Velká Británie a Dánsko mají vyjednané výjimky. Průzkumy v Česku přitom naznačují, že proti přijetí eura je významný počet občanů.
Konvergenční zprávu dnes v Bruselu, s jasným důrazem na rozhodnutí o Litvě, prezentoval eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn. Připomněl, že z ostatních posuzovaných členů si jen Rumunsko stanovilo datum, kdy by chtělo euro přijmout, a to na rok 2019. Rehn přitom míní, že stanovení takového data se pro ekonomiku dotčené země může stát katalyzátorem hospodářských reforem.
Také vstup do mechanismu směnných kursů, v němž například právě ČR chybí, by podle Rehna pro země přínosný. Eurokomisař v této souvislosti zmínil právě Dánsko, které v ERM II je a euro jako takové se přitom přijímat nechystá.
Komise už v pondělí navrhla členským zemím, aby s Českem ukončily řízení o nadměrném deficitu, zahájené v roce 2009. Pokud se to zřejmě už tento měsíc stane, začne Praha plnit podmínku týkající se schodku veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu.
Praha od poslední podobné zprávy z roku 2012 plní podmínku cenové stability. V období 12 měsíců do letošního dubna, kdy letošní zpráva začala vznikat, byla průměrná míra inflace 0,9 procenta, tedy bezpečně pod hranicí 1,7 procenta. Česko nemá problémy ani s podmínkou dlouhodobé výše úrokových sazeb.