ECB už zřejmě zasáhne proti nízké inflaci snížením sazeb

Ekonomové podle ankety agentury Reuters z počátku týdne čekají další snížení základní refinanční sazby, která je od listopadu na minimální úrovni 0,25 procenta. ECB by podle analytiků měla snížit i depozitní sazbu, která by se tak z nynější nuly dostala poprvé do záporné hodnoty. Znamenalo by to, že komerční banky by za své krátkodobé úložky přebytečných peněz u ECB musely platit.

Snížení sazeb by ale mělo být vzhledem k jejich nynější velmi nízké úrovni pouze nepatrné, v rozsahu 0,10 až 0,15 procentního bodu, shodují se analytici. Od základních úrokových sazeb se odvíjí úročení úvěrů a vkladů pro miliony lidí a firem v celé eurozóně.

Šéf ECB Mario Draghi na květnovém zasedání naznačil, že banka by mohla přikročit k novým opatřením na podporu ekonomiky v červnu, kdy bude mít k dispozici nové údaje a aktualizované hospodářské prognózy. Podobně se v posledních týdnech vyjadřovali i další činitelé ECB.

Podle nejnovějších údajů klesla meziroční míra inflace v eurozóně v květnu zpět na 0,5 procenta a je hluboko pod cílovou oblastí, kterou má ECB stanovenu na úrovni těsně pod dvěma procenty. Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí podle aktuálních údajů zpomalila mezičtvrtletní růst na 0,2 procenta z tempa 0,3 procenta v předešlém čtvrtletí. Eurozóna se stále ještě zotavuje ze své nejdelší recese, která trvala rok a půl a skončila loni ve druhém čtvrtletí.

K uvolnění měnové politiky letos ECB vyzval například Mezinárodní měnový fond nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a kvůli vysokému kurzu eura se zásahu banky dožadují i někteří francouzští politici.

Vedle nebezpečně nízké inflace tlačí banku k zásahu také pokračující pokles objemu úvěrů v eurozóně. Podle zdrojů Reuters chystá ECB na čtvrtek celý soubor kroků na podporu ekonomiky, včetně nástrojů na podporu úvěrů pro menší firmy.