Zvýšení minimální mzdy v číslech

Institut minimální mzdy hraje důležitou motivační funkci ve všech vyspělých zemích světa, důležité je však správné nastavení minimální mzdy vůči průměrné mzdě, aby se vyplatilo např. za prací za minimální mzdu dojíždět a naopak, aby příliš vysoká minimální mzda neúměrně nezvyšovala zaměstnavatelům cenu pomocné práce. V západní Evropě se minimální mzda pohybuje okolo 40 % průměrné mzdy.

• Kupní síla minimální mzdy ve světě
  

O kolik si polepší zaměstnanec?

Bezdětný zaměstnanec pracující za minimální mzdu 8 500 Kč má čistou mzdu, kterou obdrží na svůj bankovní účet, 7 564 Kč. Z hrubé mzdy je mu totiž sraženo 383 Kč na zdravotním pojištění (4,5 % z 8 500 Kč) a 553 Kč na sociálním pojištění (6,5 % z 8 500 Kč). Na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí nic z důvodu uplatnění slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč.

• Při minimální mzdě 9 000 Kč by čistá mzda zaměstnance činila 8 010 Kč, polepšil by si tedy o 446 Kč. Na zdravotním pojištění by zaplatil zaměstnanec 405 Kč (4,5 % z 9 000 Kč) a na sociálním pojištění 585 Kč (6,5 % z 9000 Kč).

Zvýšení minimální mzdy o 500 Kč by se u zaměstnance pracujícího za minimální mzdu projevilo zvýšením čistého disponibilního příjmu o 446 Kč.

Vyšší mzda = vyšší nemocenská nebo důchod

Zaměstnanci pracující za minimální mzdu by měli vyšší nejenom čistou mzdu, ale rovněž by si finančně polepšili v případě nemoci nebo při výpočtu důchodu (výše důchodu závisí i na příjmech v jednotlivých letech před odchodem do důchodu, při výpočtu důchodu v roce 2014 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2013).

• Např. dle výpočtu nemocenské v roce 2014 by nemocenská za 30 dní nemoci (od 15. dne nemoci, neboť v prvních dvou týdnech náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele) při mzdě 8 500 Kč byla 4 560 Kč a při mzdě 9 000 Kč 4 830 Kč.

Jak stoupnou mzdové náklady zaměstnavatele?

Pro zaměstnavatele není rozhodující údaj sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem, ale jeho celkové mzdové náklady. Zaměstnatelé odvádí za zaměstnance totiž povinné odvody (25 % z hrubé mzdy na sociálním pojištění a 9 % z hrubé mzdy na zdravotním pojištění) a mzdové náklady tvoří součet hrubé mzdy zaměstnance a právě povinných odvodů.

• Mzdové náklady zaměstnavatele za zaměstnance pracujícího za minimální mzdu 8 500 Kč činí 11 390 Kč. Na sociálním pojištění za zaměstnance zaplatí zaměstnavatel 2 125 Kč (25 % z 8 500 Kč) a na zdravotním pojištění 765 Kč (9 % z 8 500 Kč).
• Při zvýšení hrubé mzdy na 9 000 Kč stoupnou mzdové náklady zaměstnavatele 12 060 Kč. Na sociálním pojištění za zaměstnance zaplatí zaměstnavatel 2 250 Kč (25 % z 9 000 Kč) a na zdravotním pojištění 810 Kč (9 % z 9 000 Kč).

Zvýšení minimální mzdy o 500 Kč by tedy znamenalo zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatele o 670 Kč.

O kolik si polepší zdravotní pojišťovny?

Za zaměstnance pracujícího za minimální mzdu 8 500 Kč obdrží zdravotní pojišťovna od jeho zaměstnavatele částku 1 148 Kč (13,5 % z 8 500 Kč). U hrubé mzdy 9 000 Kč by zdravotní pojišťovna obdržela 1 215 Kč (13,5 % z 9 000 Kč). Finančně by si tedy zdravotní pojišťovna polepšila o 67 Kč.

• Zdravotní pojišťovna musí obdržet minimálně měsíčně částku ve výši 13,5 % z minimální mzdy i za zaměstnance, kteří mají nižší mzdu (např. z důvodu zkráceného úvazku). Při minimální mzdě 9 000 Kč tedy částku 1 215 Kč, zaměstnavatel vždy odvádí 9 % ze mzdy, doplatek do 1 215 Kč by byl na straně zaměstnance. Efektivní sazba zdravotního pojištění u zaměstnance by stoupla. Zaměstnavatel se samozřejmě může se zaměstnancem dohodnout, že do minimálního vyměřovacího základu bude provádět doplatek zaměstnavatel. Doplatek do minimálního vyměřovacího základu při výpočtu zdravotního pojištění se neprovádí u státních pojištěnců (např. penzistů nebo žen na rodičovské dovolené).

Minimální mzda ovlivní i nárok na daňový bonus

Výše minimální mzda k 1. lednu daného roku je rozhodující i pro některé daňové účely, např. jak vysoký je nutné mít vlastní příjem k čerpání daňového bonusu nebo nad kterou částku se daní důchody.

• Při minimální mzdě k 1. lednu 2015 ve výši 9 000 Kč by nárok na daňový bonus za rok 2015 měl rodič dítěte, který má roční příjmy vyšší než 54 000 Kč (šestinásobek minimální mzdy). Rodič dítěte, který má vypočtenou daň z příjmu fyzických osob nižší než je daňové zvýhodnění na děti, obdrží od státu daňový bonus ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním a daní z příjmu fyzických osob.
• Dani z příjmu fyzických osob podléhají dle zákona o dani z příjmu důchody do 36násobku minimální mzdy za rok. Při minimální mzdě k 1. lednu 2015 ve výši 2015 by byly od daně z příjmu fyzických osob za rok 2015 osvobozeny důchody do částky 324 000 Kč.