Nárůst nezaměstnanosti je nižší než v minulých letech ve stejném období
Nové spolkové země mají také v letošním roce horší ekonomické vyhlídky. Počet nezaměstnaných v celém Německu stoupl v lednu na takřka 4,3 miliónu osob. Oznámil to včera Spolkový úřad práce. Znamená to tedy zvýšení počtu osob bez práce ve srovnání s prosincem 1999 o celých 246 tisíc osob, a to na 11 procent. Ekonomové oslovení v anketě agentury Reuters však v průměru očekávali mírnější sezónní vzestup z prosincových 10,3 procenta maximálně k hranici 10,7 procenta. Vzhledem k tomu, že skutečnost se ukázala být horší než odhady, zareagoval na oficiální data rovněž kurs eura svým dalším poklesem vůči americkému dolaru.
Na druhé straně nejnovější údaje z Norimberku jsou z hlediska dlouhodobého vývoje nezaměstnanosti v Německu pozitivním signálem. Ve srovnání s lednem 1999 je totiž nyní celkový počet registrovaných osob bez práce nižší o více než 161 tisíc. Podle včerejšího vyjádření prezidenta Spolkového úřadu práce Bernharda Jagody je to především zásluhou ekonomického uvolnění, které se pozitivně odráží i na trhu práce. "Situace se v každém případě dále zlepšila ve starých spolkových zemích," řekl včera Jag
oda.Hospodářský růst Německa by měl v letošním roce dosáhnout 2,5 procenta a v dalších letech se počítá s ještě o něco vyšším vzrůstem hrubého domácího produktu. Ovlivnění trhu práce sílící konjunkturou předpokládá ale důraznější provádění strukturální reformy v oblasti zaměstnanosti. Právě na nedostatečně důraznou liberalizaci trhu práce poukazuje Evropská centrální banka, podle níž Evropa nemá příliš mnoho času vzhledem k současnému příznivému vývoji ve Spojených státech.
Zásadní a stále nevyřešená zůstává také extrémně odlišná výše nezaměstnanosti v západní části Německa a nových spolkových zemích. Podle expertů se tato disproporce nezmění ani v příštím období. Důvodem jsou horší ekonomické vyhlídky východního Německa, dosud nedostatečně rozvinutý prům
ysl, slabá výkonnost, nevhodná skladba odvětví a mimo jiné přetrvávající krize ve stavebnictví. Hrubý domácí produkt tak díky celé řadě faktorů vzroste letos nejvýše o dvě procenta. Tyto horší předpoklady se přirozeně projeví i v pomalejším poklesu počtu lidí bez práce, než tomu je v západní části.Zdroj: HN z 9. 2. 2000