Daňová reforma by podle výpočtů vlády měla zajistit posílení hrubého domácího produktu (HDP) země v letech 2015 a 2016 o 0,55 procenta. V letošním roce by ekonomika po pěti letech poklesu nebo stagnace měla podle odhadů vzrůst o 1,2 procenta.
"Nadešla chvíle, aby byli Španělé odměněni za odvedené úsilí," řekl na tiskové konferenci po zasedání vlády ministr financí Cristóbal Montoro. "Nadešla chvíle podpořit ekonomický růst, úspory, investice a tvorbu pracovních míst," dodal.
Snížení daní ale kritizují odbory, podle nichž jde jen o populistický krok před volbami v příštím roce. Někteří ekonomové zase říkají, že hospodářský růst není ještě tak silný, aby snížení daní nepoškodilo vládní daňové příjmy.
Vláda premiéra Mariana Rajoye hodlá snížit počet rozpětí pro zdanění příjmů ze sedmi na pět a snížit sazbu pro každé rozpětí. Daň pro velké firmy na dva roky klesne na 25 procent z dnešních 30 procent. Zdanění úspor vláda sníží na úroveň roku 2011. To vše znamená, že 20 milionů španělských daňových poplatníků bude mít v příštích dvou letech k dispozici navíc kolem pěti miliard eur (137 miliard Kč), řekl Montoro.
Vláda odmítla doporučení centrální banky zajistit si vyšší příjmy zvýšením daně z přidané hodnoty. Posílení příjmů si totiž slibuje od zrušení různých daňových úlev a příznivého vlivu nižších daní na ekonomickou aktivitu.
Španělská ekonomika nerostla od splasknutí investiční bubliny na realitním trhu v roce 2008, která vedla k bankrotu tisíců firem. V zemi je nadále každý čtvrtý práceschopný veden jako nezaměstnaný.
Na propad daňových příjmů a hrozbu propadu do dluhové krize reagovaly španělské vlády v minulých letech sérií nepopulárních zvýšení daní a hlubokých výdajových škrtů. Vládní daňové příjmy tedy stejně prudce klesly a z hlediska podílu na HDP jsou stále jedny z nejnižších v Evropské unii. Letos do května se ale příjmy zvýšily o pět procent.
Vláda chce srazit deficit veřejných financí do roku 2016 pod unijní limit tři procenta HDP. Loni měl Madrid schodek 6,6 procenta.