Draghi: ECB se nyní soustředí na současné stimulační nástroje

Na dotaz, co by se muselo stát, aby ECB zahájila program nákupu majetku, známý také jako kvantitativní uvolnění měnové politiky, Draghi uvedl, že "by to byla odpověď na zhoršení inflačních očekávání ve středně dlouhém období". Prostřednictvím nákupu majetku získávají banky více peněz, které pak mohou půjčovat.

"V tuto chvíli, nicméně, se soustředíme na opatření oznámená 5. června," citovala z rozhovoru Draghiho agentura Reuters.

Inflace v eurozóně nyní činí půl procenta. Je tak hluboko pod dvouprocentní hranicí stanovenou ECB jako strop cenové stability i pod úrovní jednoho procentem, kterou ECB označila za "nebezpečnou zónu". Ve středně dlouhém výhledu ECB očekává inflaci mírně pod dvěma procenty.

Současná nízká inflace v eurozóně vyvolává obavy, že by region mohl vstoupit do deflační spirály poklesu cen, zpomalování růstu a snižování spotřeby a investic ve stylu Japonska.

Na červnovém zasedání měnového výboru ECB snížila úrokové sazby na rekordní minima, depozitní sazbu do záporných hodnot, a zavedla sérii kroků, které mají podpořit poskytování úvěrů firmám. Draghi po zasedání uvedl, že ECB bude dále jednat, pokud to bude nutné.

Draghi v rozhovoru upozornil, že v rámci mandátu ECB je možný i nákup státních dluhopisů, zvláště v případě, že jeho cílem je zajištění cenové stability. Kvantitativní uvolnění měnové politiky by však nemuselo zahrnovat jen nákup státních dluhopisů, ale také půjčky soukromému sektoru. O tom, jak by tento program vypadal, však podle něj budou členové ECB jednat až přijde čas.

Na otázku, jak dlouho zůstanou úrokové sazby nízké, poznamenal, že ECB prodloužila bankám přístup k neomezené likviditě až do konce roku 2016. "To je signál," prohlásil. Program podpory bankovních úvěrů pro podniky pak má pokračovat ještě čtyři roky. "To ukazuje, že úrokové sazby zůstanou nízko delší dobu." Sazby se zvýší, až bude oživení pevné, upozornil.