Nejsme zdravější ani zdravotní péče o tolik lepší. Pouze v méně závažných případech nežádáme o nemocenskou. Mnoho lidí místo toho čerpá dovolenou, neplacené volno nebo sickdays, pokud je zaměstnavatel nabízí. V horším případě pak chodíme do práce bez ohledu na nemoc či zranění.
Doba léčby se naopak během dvou dekád prodloužila o 75 %. Léčíme se s mnohem vážnějšími nemocemi, které už nelze přecházet mávnutím ruky.
Zdravotní pojištění tak má pořád velký smysl, u zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných. Při dlouhodobém výpadku příjmů z důvodu nemoci nebo úrazu se mohou jednotlivci i rodiny ocitnout ve vážných finančních problémech.
Státem vyplácená nemocenská dávka běžné příjmy nepokryje. Výplata dosahuje přibližně 60 % čistého příjmu a s rostoucí mzdou se navíc postupně snižuje poměr mezi vyplacenou nemocenskou dávkou a čistým příjmem.
Praktický příklad:
Zaměstnanec se mzdou 30 000 Kč hrubého při měsíční pracovní neschopnosti dostane vyplacenu dávku ve výši 14 000 Kč, o 9000 méně než je jeho obvyklý čistý příjem. Proti výpadku příjmu se může pojistit komerčním pojištěním, bude potřebovat částku 300 Kč/den. Cena pojištění s výplatou od 29. dne nemoci se bude pohybovat kolem 300 Kč/měsíc.
Na dávky v pracovní neschopnosti mají nárok také OSVČ. Musí si však platit nemocenské připojištění, jinak nárok na dávky v pracovní neschopnosti nemají.
Řada komerčních pojišťoven umožňuje svým klientům uzavřít si pojištění denní dávky v pracovní neschopnosti pro případ ztráty výdělku. Nejčastěji se tento druh pojištění uzavírá jako připojištění k životnímu pojištění. Hlavní kritéria při stanovení ceny pojištění jsou příjem žadatele, jeho věk, výše denních dávek a karenční doba, tedy lhůta, od které je vypláceno pojistné plnění. Denní pojistné plnění by mělo být nastaveno tak, aby společně s nemocenskou od státu dorovnat průměrný měsíční příjem.
Praktický příklad:
Pokud by OSVČ chtěl mít vyplácenou podobnou nemocenskou dávku jako zaměstnanec s příjmem 30 000 Kč hrubého, musel by na nemocenské pojištění platit 690,- Kč/měsíc, což zároveň znamená povinnost platit zálohy na sociální pojištění ve výši 8 760 korun, celkem tedy 9 450,- Kč.
V praxi tento postup volí jen minimum živnostníků, je to pro ně příliš drahé řešení. Obvykle na státní pomoc v případě nemocí nespoléhají vůbec a sází buď na vlastní železné zdraví, vlastní úspory, nebo na komerční pojištění.
Praktický příklad:
OSVČ s finančním příjmem 30 000 Kč, nicméně s daňovým základem 0 Kč, tedy bez účasti na nemocenském státním pojištění od státu, neobdrží v době své nemoci žádnou nemocenskou dávku. Aby se zajistil pro případ ztráty příjmů v době nemoci, sjedná si denní dávku ve výši 750 Kč/den. Cena pojištění s výplatou od 29. dne se bude pohybovat kolem 700 Kč/měsíc v závislosti na věku a povolání (na rizikové skupině tohoto podnikatele).
„87 % pracovních neschopností je zapříčiněno nemocí, proto vždy doporučujeme pojistit se pro případy úrazu i nemoci, přestože je taková pojistka dražší než pouze proti úrazům. Nemá smysl platit si řadu let pojištění, a přitom mít pouze 13% šanci, že pojišťovna opravdu poskytne pojistné plnění,“ dodává Kamil Durčák, analytik společnosti Swiss Life Select.
Cena sjednaného pojištění silně závisí na karenční době, tedy na dni, od kterého bude vypláceno pojistné plnění. Nejobvyklejší je karenční doba od 29. dne nemoci. Na první měsíc před započetím vyplácení dávek většina českých domácností má vytvořenou dostatečnou finanční rezervu.
Zdroj: Swiss Life
Použité zdroje informací:
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, zdravotní pojišťovny, Česká spráca sociálního zabezpečení, Český statistický úřad a vlastní výpočty
Druhá kapitola „Racka“: GAZ 14 Čajka měl fádnější exteriér a neslavný osud
Interiéry poctivých ojetin rozezná pouze odborník. Patříte mezi takové znalce? Kvíz vám to ukáže
Startování bez klíče i pomocí hlasu. Díky českému Xmartonu jsou auta ještě chytřejší, inteligentní může být i vůz ze 70. let, říká jeho šéf
Škody i čínské elektromobily ostrouhaly. Oficiálně nejlepším autem Evropy může být Duster nebo laciný Citroën
Stočený tachometr je dost drahý problém. Jen Poláci kvůli tomu vyhodili 30 miliard z okna
