Deset důvodů vzniku dluhu na zdravotním pojištění

Všichni občané si musí řádně plnit své zákonné povinnosti u své zdravotní pojišťovny, protože jinak jim hrozí předepsání penále nebo pokuty. Zdravotní pojišťovny si přitom své pohledávky velmi pečlivě hlídají a exekuční vymáhání se každoročně zrychluje.

1) OSVČ neplatí povinné měsíční zálohy

Všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) musí platit měsíční zálohy na zdravotním pojištění. Výše měsíční zálohy při hlavní výdělečné činnosti závisí na hospodářském výsledku v minulém roce. Vždy však musí být placena alespoň minimální záloha, která v roce 2014 činí 1 752 Kč. Minimální záloha se platí i v prvním roce výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Neplacení měsíční zálohy u OSVČ, což je nejčastější důvod vzniku dluhu pro fyzickou osobu, znamená, že zdravotní pojišťovna následně vymáhá dlužné pojistné i penále, které činí 0,05 % denně z dlužného pojistného.

2) Neodevzdání "Přehledu"

OSVČ musí každoročně doručit své zdravotní pojišťovně "Přehled o příjmech a výdajích" za uplynulý rok. Základní termín je do 2. května následujícího roku, při zpracování daňového přiznání daňovým poradcem do 1. srpna. Když zdravotní pojišťovna "Přehled" neobdrží, tak uloží OSVČ pokutu. Uložená pokuta může činit až 50 tisíc Kč. V praxi se výše uložené pokuty liší, záleží např. na tom, jak si OSVČ v minulosti plnila své zákonné povinnosti a dalších okolnostech.

3) Student starší 26 let

Studenti jsou považováni za státní pojištěnce, za které platí zdravotní pojištění stát. Za studenty však platí zdravotní pojištění stát pouze do 26 let věku studenta. Starší studenti již nejsou považování za státní pojištěnce a jsou proto v registru zdravotní pojišťovny vedeni jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a mají povinnost platit měsíčně své zdravotní pojišťovně 1 148 Kč (13,5 % z minimální mzdy 8 500 Kč).

4) Neoznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnavateli

Zaměstnanci nemohou být dlužníky na zdravotním pojištění (netýká se samozřejmě např. předchozího období, kdy byly OSVČ), neboť za vypočtení zdravotního pojištění a jeho odvod na účet příslušné zdravotní pojišťovny je zodpovědný zaměstnavatel. Při změně zdravotní pojišťovny však musí zaměstnanec tuto skutečnost oznámit včas zaměstnavateli, aby bylo zdravotní pojištění posláno na správný bankovní účet nové zdravotní pojišťovny. Když tak zaměstnanec neučiní a zaměstnavateli je předepsáno zdravotní pojišťovnou penále, tak může zaměstnavatel požadovat úhradu tohoto penále po zaměstnanci, protože nesplnil svoji zákonnou povinnost.

5) Práce pouze na dohodu do 10 tisíc Kč

Někteří občané pracují v daném měsíci souběžně pro více zaměstnavatelů, vždy však pouze na základě dohody o provedení práce, přičemž měsíční odměna je ve všech případech 10 tisíc Kč a méně. Z měsíční odměny 10 tisíc Kč a méně se přitom neplatí zdravotní pojištění. V takovém případě jsou tito občané v registru své zdravotní pojišťovny vedeni jako OBZP a mají rovněž povinnost uhradit měsíčně zdravotní pojištění ve výši 1 148 Kč (13,5 % z minimální mzdy 8 500 Kč).

6) Dědictví dluhu na zdravotním pojištění

V rámci dědického řízení se dětí nejenom aktiva, ale i pasiva. V praxi proto dochází např. k situaci, že zemřelý po sobě zanechal nemovitost, současně však také dluhy na zdravotním pojištění. Dědici mají v takovém případě povinnost uhradit dlužné pojistné na zdravotním pojištění za zemřelého. Penále bývá v praxi při uhrazení dlužného pojistného na základě písemné žádosti prominuto.

7) Podnikání v důchodu

Penzisté patří mezi státní pojištěnce, to však neznamená, že když v řádném důchodovém věku vykonávají samostatnou výdělečnou činnost, že nemusí platit zdravotní pojištění ze zisku ze samostatné výdělečné činnosti. Výhodou však je skutečnost, že při vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což je při podnikání v řádném důchodovém věku splněno, se platí zdravotní pojištění ze skutečného zisku, nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ.

8) Vyřazení z evidence úřadu práce

Za občany v evidenci úřadu práce platí zdravotní pojištění stát. Někteří občané se však nechtějí kvůli pár měsícům na úřadu práce registrovat, jiní jsou sankčně vyřazeni. V obou případech jsou tito lidé v registru své zdravotní pojišťovny vedeni jako OBZP a musí vždy do 8. dne následujícího měsíce zaplatit své zdravotní pojišťovně 1 148 Kč.

9) Neplacení běžného pojistného při dohodě o splátkách

Někteří občané se dohodou se svoji zdravotní pojišťovnou na úhradě dluhu na zdravotním pojištění ve splátkách. V dohodě o splátkách je však stanoveno, že je potřeba měsíčně hradit sjednanou částku dluhu i běžné aktuální měsíční pojistné. V praxi někteří pojištěnci platí pouze část starého dluhu a zapomínají splácet aktuální měsíční pojistné, což je nedostačující.

10) Opožděné platby

OSVČ i OBZP musí platit zdravotní pojištění za daný měsíc vždy do 8. dne následujícího měsíce. Např. za červen do 8. července. Při opožděné platbě je za každý den prodlení předepisováno penále ve výši 0,05 % z dlužného pojistného. Opožděné platby se tedy prodražují.