Na částečný úvazek pracuje pětina těch, co ho mají, nedobrovolně

Na nedobrovolné zkrácené úvazky si stěžovaly před nedávnem odbory. Podle šéfky odborového svazu pracovníků obchodu Renáty Burianové v maloobchodě takto pracuje už skoro 70 procent řadových zaměstnanců, před dvěma lety to bylo 40 procent. Podle předáků někteří zaměstnavatelé využívají nynější rekordní nezaměstnanosti.

Podle Eurostatu v Česku nedobrovolný částečný úvazek v roce 2008 měl každý sedmý pracovník s kratší pracovní dobou, teď už každý pátý. V Bulharsku a v Řecku nedobrovolně na zkrácený úvazek dělají dvě třetiny takto zaměstnaných, v Itálii tři pětiny a na Slovensku třetina. V Německu dosahuje podíl 16 procent a v Rakousku deseti procent. Polsko je na průměru EU.

Zkrácená pracovní doba patří k opatřením, která usnadňují sladit péči o děti či o starší generaci se zaměstnáním. Této možnosti tak využívají hlavně ženy. Na částečný úvazek často pracují ale i senioři. I když v Česku těchto pracovních příležitostí přibývá, podle statistiků republika za vyspělými státy pokulhává a nabídka je stále malá. Kratší práci tak má ani ne sedm procent lidí v Česku. V Dánsku, Švédsku, Rakousku, Británii, Švédsku či Německu pracuje na kratší úvazek víc než čtvrtina lidí. V Nizozemsku tak dělá skoro 51 procent zaměstnaných, kratší zaměstnání tam má 77,3 procenta žen.

Práce na částečný úvazek má ale i negativní dopady. Může se totiž nepříznivě promítnout třeba do výše důchodu. Člověk, který pracuje na kratší dobu, má nižší výdělek a méně odvádí do důchodového systému. Dostane pak nižší penzi. Někteří lidé s částečnou pracovní dobou si také stěžují na to, že při polovičním úvazku a poloviční mzdě musejí stejně vyřídit třeba 80 procent objemu práce.

Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) už dřív řekla, že s podporou částečných úvazků počítá. Když na ně zaměstnavatelé přijmou rodiče malých dětí či seniory, mohli by mít určité úlevy. S kratší pracovní dobou - a tedy i nižšími odvody a penzemi - by se měl vypořádat i důchodový systém. Komise zástupců stran a expertů má přijít na to, jak by se ve výši důchodu mohl víc odrazit počet vychovaných dětí.

Kateřina Krausová rot