Vláda bude jednat o přísnějších podmínkách pro činnost záložen

Obdobnou normu schválila vláda již loni v květnu. Kvůli rozpuštění Sněmovny loni v létě bylo ovšem projednávání zákona ukončeno. Návrh tak musí znovu projít celým legislativním procesem.

Novela limituje velikost družstevní záložny zavedením stropu pro její bilanční sumu na pět miliard korun, přičemž toto opatření by mělo být účinné od roku 2018. Pokud bilanční suma stoupne nad stanovenou hranici, bude se muset kampelička přeměnit na banku nebo rezignovat na svůj růst.

Pokud si družstevní záložna zvolí transformaci na banku do konce příštího roku, bude moci získat bankovní licenci s nižšími požadavky na základní kapitál, a to na úrovni pěti milionů eur (asi 138 milionů Kč). Podmínkou je ovšem současně předložení maximálně pětiletého plánu postupného navýšení základního kapitálu na úroveň požadovanou pro univerzální banky. Ta činí 500 milionů korun. Ostatní podmínky pro udělení bankovní licence, stejně jako požadavky na plnění kapitálové přiměřenosti, návrh nemění.

Příspěvky záložen do Fondu pojištění vkladů by podle návrhu měly být vyšší než u bank. Záložny by tak od roku 2015 měly platit čtvrtletně 0,08 procenta z objemu pojištěných vkladů. Podmínky pro banky se nemění. Nyní odvádí banka i družstevní záložna čtvrtletně příspěvek 0,04 procenta z objemu pojištěných vkladů, stavební spořitelna 0,02 procenta.

Novela počítá i s navýšením rizikového fondu každé záložny z 20 na 30 procent. Od účinnosti zákona na počátku příštího roku by měla záložna doplňovat rizikový fond částkou odpovídající 20 procentům ročního čistého zisku, dnes je to deset procent. Zvýšené příspěvky by měly do fondu plynout, dokud výše rizikového fondu záložny nedosáhne nejméně 30 procent všech nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých záložnou. Dnes je to 20 procent.

Již od příštího roku budou moci záložny podle návrhu poskytovat služby a produkty jen svým členům. Minimální výše členského příspěvku přitom návrh stanovuje od roku 2018 na 1000 korun. Zároveň od roku 2018 by měly mít záložny omezenou výši poskytovaných úvěrů členům, a to na 30 milionů Kč.

Návrh reaguje na problémy, do kterých se na jaře 2013 některé záložny dostaly. Metropolitní spořitelní družstvo nemohlo na základě rozhodnutí ČNB poskytovat úvěry a vyplácet vklady klientů, peníze mu kvůli podezřelým půjčkám zablokovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Městský soud v Praze pak poslal 23. prosince MSD do konkurzu.

V polovině loňského května pak centrální banka zahájila správní řízení s družstevní záložnou WPB Capital. Té pak centrální banka před několika dny definitivně odebrala licenci.

Všechny vklady fyzických osob v bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou stoprocentně pojištěny do výše 100.000 eur. V případě, že by finanční instituce nemohla splnit své závazky, vyplácí vklady Fond pojištění vkladů.