V případě slev na děti je dnes možné na každé dítě odečíst z daní 13.404 Kč ročně, tedy 1117 Kč měsíčně. Například koaliční lidovci požadují další růst slevy až na druhé dítě o 500 korun a na třetí a každé další o 900 korun v roce 2017. MF k tomu ovšem uvedlo, že tento návrh bude možné zapracovat až do další novely zákona o dani z příjmů, jejíž účinnost chystá od roku 2016.
K využití výdajových paušálů budou podnikatelé omezeni částkou dva miliony korun. Týká se to paušálů ve výši 60 i 80 procent. Nadále budou moci podnikatelé využívat slevu na poplatníka, naopak nebude znovu zavedena sleva na manželku a děti. Maximální částka, kterou lze paušálem odečíst, je již stanovena u výdajových paušálů 30 a 40 procent.
Paušální výdaje jsou nejjednodušším způsobem uplatnění výdajů v daňovém přiznání. Podnikatelé, kteří se rozhodnou uplatnit výdajové paušály, jsou povinni vést pouze evidenci příjmů a pohledávek vzniklých v souvislosti s jejich činností, zatímco při normálním placení daní si podnikatelé musejí schovávat všechny doklady a složitě si vypočítávat daně. Při využití paušálů stačí odečíst určité procento výdajů z dosažených příjmů a ze zbylé části si vypočíst daň. Výdaje vypočítává procentem ze svých příjmů, tedy z peněz, které v příslušném roce skutečně obdržel. Výše procentního paušálu na výdaje přitom závisí na druhu příjmů.
MF chce také omezit možnost odpisů na investiční životní pojištění. Odepisovat z daní by bylo možné jen peníze zaplacené na krytí pojistných rizik, ne určené na investování. Představitelé pojišťoven tvrdí, že návrh obsahuje řadu sporných bodů.
Ministerstvo rovněž ruší v zákoně zřízení Jednoho inkasního místa od příštího roku a odvod z úhrnu mezd. Spolu s tím také navrhuje ze zákona odstranit schválené plošné osvobození dividend od daně a nižší limity na daňový odpočet úroků z hypoték a stavebního spoření. Zůstane tak limit 300.000 korun namísto v zákoně schválených 80.000 Kč.
Pracující důchodci si pak budou moci podle normy od příštího roku opět nárokovat slevu 24.840 Kč ročně.
Materiál MF rovněž upravuje zdanění investičních fondů, a to tak, aby investice prováděné prostřednictvím investičních fondů měly z pozice investora srovnatelné daňové zatížení s investicemi prováděnými individuálně, tedy 19 procent. U vybraných typů investičních fondů, například fondů rizikového kapitálu, zůstane zdanění sníženou pětiprocentní sazbou.
V rámci daňového řádu pak MF navrhuje u sankcí znovuzavedení možnosti individuálního prominutí vybraných příslušenství daně za specifických podmínek.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se v polovině června v souvislosti s normou dohodl s šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou, že zůstane zachována daňová úleva pro odboráře. Stejně tak zůstane daňové zvýhodnění u režijních jízdenek a výsluh policistů a vojáků. Původně je návrh MF ještě z dob bývalého ministra financí Miroslava Kalouska rušil.
Ministerstvo zároveň v materiálu upozornilo, že některá ustanovení daňových zákonů, které koalice plánovala změnit nebo zrušit, bude řešit až s účinností od ledna 2016. Jde například o zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob.
Aktuální výše paušálů podle druhů příjmů:
- 80 % z příjmů ze zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství.
- 80 % z příjmů ze živností řemeslných.
- 60 % z příjmů u ostatních živností.
- 40 % z příjmů podle zvláštních předpisů, nezávislých povolání a z autorských práv. Maximálně lze odečíst 800.000 korun (tomu odpovídá příjem 2,000.000 korun). K příjmům přesahujícím tento limit se při použití paušálu již žádné výdaje neuplatní.
- 30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Maximálně lze odečíst 600.000 korun (tomu odpovídá příjem 2,000.000 korun).