Zisk vatikánské banky loni kvůli odpisům prudce klesl

Bankou již několik let otřásají skandály, včetně obvinění z praní špinavých peněz. IOR se proto snaží napravit svoji reputaci, přistoupila k restrukturalizaci a zvolila si nové vedení.

Z 3000 zrušených účtů jich podle banky bylo kolem čtyř set takzvaných spících a s malým zůstatkem, které byly roky neaktivní. Dalších 359 smluv musela banka ukončit, když se zjistilo, že zákazníci nesplňují kritéria k tomu, aby mohli mít účet u banky. IOR má podle agentury Reuters asi 15.500 klientů, většinou s jedním účtem.

Bez zahrnutí mimořádných položek a odpisů by banka za loňský rok vykázala zisk 70 milionů eur. Kvůli uzavření účtů přišla asi o 400 milionů eur.

Banka však uvedla, že po restrukturalizaci se jí opět daří. Za šest měsíců letošního roku vykázala čistý zisk 57,4 milionu eur, což je srovnatelné s výsledky za stejné období roku 2012.

Banka za loňský rok přispěla do rozpočtu Vatikánu částkou 54 milionů eur, zatímco v roce 2012 její příspěvek činil 54,7 milionu eur. Tyto peníze jsou podle agentury ANSA určeny na charitu a "evangelické aktivity" papeže.

Vatikánskou banku založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravovala převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Má na starosti také penzijní systém pro tisíce zaměstnanců Vatikánu. Banka není přístupná veřejnosti, mezi její klienty patří zaměstnanci Vatikánu, řeholní řády, preláti a akreditovaní diplomaté ve Vatikánu. Pověstí banky však otřáslo množství různých pochybení lidí, kteří byli oprávněni mít v bance účet, a pochybné jednání s finančními institucemi v Itálii.

Finance banky přitom byly dlouho opředeny tajemstvím. Od 80. let důvěrou v banku otřáslo několik skandálů a časopis Forbes ji označil za nejvíce uzavřenou banku světa. Za poslední více než rok však banka prošla pod novým vedením obrovskou proměnou. Mimo jiné uzavřela stovky účtů, zavedla přísná opatření pro boj proti praní špinavých peněz a zahájila několik vyšetřování podezřelých aktivit.