Reforma přijatelná pro všechny

James Hyzl není obvyklé české jméno. Kam až sahá Váš původ a proč jste se rozhodl přijet a pracovat v České republice? Proč společnost ING?

Rodiče jsou původem Češi. Emigrovali do Kanady, když jsem byl ještě malé dítě. V Kanadě jsem vyrostl a vystudoval. Do Česka jsem se vrátil před 11 lety. Chtěl jsem tady strávit jeden rok a poznat zem svých předků a příbuzné, které jsem před tím nikdy neviděl. Během toho roku jsem dostal několik zajímavých pracovních příležitostí, které rozhodly o mém setrvání v České republice. V dnešní době považuji Prahu za svůj domov a neplánuji se v dohledné době stěhovat někam jinam. V ING jsem začal pracovat před šesti lety, kdy jsem dostal zajímavou pracovní nabídku, kterou jsem se rozhodl přijmout.

Pracujete u komerčního penzijního fondu. Jak se u Vás zrodil nápad vymyslet nový koncept penzijní reformy?

Chtěl bych jen upřesnit, že pracuji u ING, která mimo jiné (pojišťovnictví, bankovnictví, podílové fondy) spravuje penzijní fond. Moje práce se vždy týkala všech aktivit a nejsem specialista penzijního fondu. Myšlenka konceptu penzijní reformy nevyšla z mých pracovních povinností, ale spíš z úžasu nad tím, že vlády jednotlivých států nejsou schopny provést reformy důchodového systému, i když jsou důvody změny tak zřejmé. Nikdo nemůže popřít, že starších lidí přibývá a mladých ubývá. To je dostatečný důvod pro penzijní reformu. Začal jsem uvažovat nad tím, proč to někteří lidé nedovedou pochopit a zjistil jsem, že lidé prostě nerozumí principu průběžného financování (PAYG). Lidé nechápou, že příspěvky do PAYG odvádí ekonomický aktivní občané a že z nich jsou následně vypláceny dávky (většinou ve formě důchodů). Když jsem si toto uvědomil, bylo mi jasné, že penzijní systém musí stát na dvou základních pilířích. Z každého pilíře budou vydávány důchody dle přínosu – v PAYG dle počtu dětí a ve spořícím pilíři dle výše úspor.

Co říkáte tomu, že Česká republika a Slovinsko jsou jediné dva státy EU, které stále ještě neschválily žádnou reformu důchodového systému? V čem je dle Vás základní problém?

Je pro mě těžké odpovědět na tuto otázku vzhledem k tomu, že nemám žádné kontakty na osoby, které rozhodují o penzijní reformě. Jediné informace s kterými disponuji pocházejí ze stran médií. Můžu pouze konstatovat, že chápu důvody odkládání penzijní reformy. Zatím převládají negativní ohlasy občanů ze států, ve kterých už proběhla reforma důchodového systému. Došlo k výraznému zvýšení důchodového věku nebo je penze pro výraznou část obyvatelstva příliš nízká. Pokud se některé reformy vyvarovaly těchto negativních jevů, není jasné zda budou únosné z ekonomického hlediska. Možná, že není úplně špatné, že česká vláda počkala s reformou, protože nový návrh může případně splnit jak ekonomické, tak i sociální aspekty penzijní reformy, ale musí pochopit, že čas běží a nynější penzijní systém nebude plnit svůj úkol, takže moc času na rozmýšlení nezbývá. Myslím, že námi navrhovaná reforma splňuje oba aspekty, a proto by měla být pro vlády zajímavá.

Zkuste nám v pár větách přiblížit základní myšlenku Vaši důchodové reformy.

Vrátím se k odpovědi na Vaši druhou otázku. Musíme pochopit, že příspěvkem do pilíře PAYG jsou děti, které vychováváme. K tomu bych dodal, že bychom si  na důchod měli přispívat všichni během aktivního života. Existují dva legitimní způsoby jak to lze učinit. Buď musíme mít dostačující počet dětí, které se o nás postarají, nebo mít dostatečné úspory, které využijeme ve stáří. Když si uvědomíme, že jsou oba dva způsoby povolené, můžeme nastavit penzijní systém, který bude fungovat dle nich. Bezdětní jednotlivci, jako jsem já, by si měli povinně šetřit na důchod a nepožadovat důchod z PAYG. Samozřejmě by museli platit příspěvky do PAYG, ale ty by šly na důchod „rodičů“ (samotný fakt, že jsem na světě znamená, že se moji rodiče rozhodli pro PAYG systém). Jednotlivci, kteří mají dostatečný počet dětí by nemuseli šetřit a dostali by plný důchod z PAYG. Lidé, kteří mají menší počet dětí by měli dostávat dávky kombinované z obou pilířů. Pokud se situace jednotlivce během života bude měnit a začne vychovávat děti, jeho důchod se bude skládat z obou dvou složek. Úspory mu vždy zůstanou. Tento důchodový systém zaručí ekonomickou únosnost pro státní rozpočet (v konečném důsledku nebude vytvářet deficity) a dostatečně vysoké důchody pro drtivou většinu seniorů.

Navrhovaná reforma je v evropském měřítku velice neobvyklá. Co Vás inspirovalo?

Tato reforma je neobvyklá nejen v evropském měřítku, ale i na celém světě. Inspirovala mě moje záliba v historii. Mimo ekonomické vzdělání mám vystudovanou vysokou školu zaměřenou na historii. Když jsem se začal pohrávat s touto myšlenkou, napadlo mě, jak tuto situaci řešili v minulosti. Zjistil jsem, že to bylo řešené přesně těmito dvěma způsoby, které jsem uvedl v předešlé otázce. Někteří (většinou ti bohatší) spoléhali víc na majetek, který nahromadili během svého aktivního života. Někteří (většinou ti chudší) spoléhali na své děti, které se měli o ně v stáří postarat. Pro zbytek byla řešením kombinace obou způsobů. Náš návrh nás vrací k těmto kořenům, protože navrhujeme, aby PAYG plnila úlohu „dětí“. Jediný rozdíl je v tom, že v minulosti peníze a další materiální hodnoty byly vypláceny přímo rodičům a nyní je dáváme skrz příspěvek do PAYG. Tím, že stát před několika desítkami let zprovoznil PAYG systém, stal se garantem a správcem generační solidarity, která už existovala tisíce let.

Kdo by podle Vás měl spravovat druhý pilíř? Slibujete si od Vašeho nápadu zlepšení pozice pro komerční penzijní fondy?

V našem konceptu je spoření v druhém pilíři navrhované jako povinné. Z tohoto hlediska je úloha státu klíčová, i kdyby „spořitelny“ druhého pilíře byly soukromé subjekty. Když stát nutí občany spořit, musí jim garantovat bezpečnost jejích úspor a maximální návratnost. Osobně si myslím, že ideální uspořádání by bylo, kdyby existovalo několik penzijních „spořitelen“, které by byly pod pevným dozorem státu tak, aby byl zajištěn sociální aspekt penzijního systému.

Využíváte i Vy osobně možnost penzijního připojištění?

Měsíčně si dobrovolně spořím na penzi asi 12 % svého čistého příjmu a očekávám, že se částka bude v budoucnu ještě zvyšovat. Musím ale zdůraznit, že náš návrh nepočítá s tím, že by někdo musel odvádět víc na penzi než nyní odvádí státu. Navrhujeme, že se to, co nyní odvádí státu rozdělí na spořící a PAYG složku. Takže žádné navýšení odvodů.

Jste si vědom nějakých nedostatků reformy, které je potřeba dořešit?

Jsou tady dvě věci na které se ještě musíme podívat. Prvním problémem jsou invalidní důchody. V stávajícím penzijním systému jsou kromě starobních zahrnuty také invalidní důchody. Náš návrh invalidní důchody nezahrnuje. Máme sice připravený návrh řešení, ale musíme to prozkoumat podrobně než uvedeme, že je ze všech hledisek akceptovatelný. Druhým problémem je transformace nynějšího stavu na navrhovaný. V penzijní reformě je cesta k cíli asi stejně důležitá jako samotný cíl. Také v tomto případě máme připravené řešení, ale zatím je pouze ve fázi návrhu, který se musí otestovat.

V čem je základní výhoda Vašeho návrhu na rozdíl od ostatních?

Základní výhodou je to, že splňuje jak ekonomické, tak i sociální aspekty penzijního systému. Tento návrh je ekonomický stabilní (v konečné fázi nebude vytvářet deficit státního rozpočtu) a plní svůj sociální úkol (drtivá většina důchodců dostane dostatečně vysoký důchod, řádově kolem 50 % průměrné mzdy). Myslím, že jiné návrhy tuto vyváženost postrádají. Jsou buď ekonomický silné a sociálně slabé, nebo naopak, což je dělá těžko akceptovatelnými, protože určitá část obyvatelstva se bude cítit poškozená. Náš návrh žádnou skupinu obyvatel nepoškozuje. Myslím, že můžou být spokojeni ministři financí i sociálních věcí. Ani jeden nebude muset řešit vážnou ekonomickou nebo sociální situaci, která by z našeho návrhu vyplynula. Dále se domnívám, že fakt, že systém není závislý na demografickém vývoji je z dlouhodobého hlediska velmi pozitivní. A konečně, systém je také flexibilní vůči životnímu stylu jednotlivce. Každý si může vybrat, jak se na důchod zabezpečí, což ho dělá transparentním a více spravedlivým.

Zmínil jste se, že je tato myšlenka použitelná i v rámci zdravotního pojištění. Přibližte nám to.

Tato myšlenka může být použita ve zdravotnictví, protože financování zdravotního pojištění funguje také na principu PAYG. Není to na první pohled tak zřejmé jako v případě důchodového systému, ale v zdravotnictví aktivní občané (pracující) financují zdravotní péči za neaktivní občany (děti a důchodce). Když vezmeme v úvahu oficiální data, zjistíme, že v průměrný občan zaplatí během svého aktivního života za zdravotní pojištění víc, než co spotřebuje za zdravotní péči. Tímto se tvoří přebytek, z kterého se financuje zdravotní péče neaktivních občanů. K tomu je důležité si uvědomit, že důchodci spotřebují značnou část nákladů na zdravotní péči (logický starší lidé potřebují víc zdravotní péče). Proto by bylo vhodné, aby byl dostatek pracujících občanů, kteří budou odvádět příspěvky. Pokud tomu tak nebude (a demografické údaje to dokazují), znamená to, že budeme platit nejenom za sebe, svoje děti, rodiče, ale také za ostatní. Proto si myslím, že by bylo vhodné, aby si bezdětní jednotlivci nějakým způsobem šetřili na zdravotní péči, kterou budou potřebovat v důchodu. Je to jen myšlenka, kterou jsem dále nerozpracoval, ale mohlo by to fungovat tak, že všichni bezdětní jednotlivci by šetřili na zdravotní péči a v případě narození dítěte by své úspory obdrželi zpátky a mohli by je použít na náklady spojené s novým přírůstkem. Pro zdravotnictví by to znamenalo nové finance, protože nová generace bezdětných důchodců by přinesla nové úspory, nebo by jich bylo méně, což by znamenalo přírůstek aktivních plátců zdravotního pojištění.

Budete Vaši myšlenku šířit dále? Plánujete další konference na toto téma? Máte nějaké ohlasy veřejnosti?

ING plánuje další konference, na kterých bude tato myšlenka prezentována. Jelikož se nepodílím na organizaci, nemůžu Vám sdělit podrobnosti. Co se týče ohlasů veřejnosti, tento koncept byl už přednesen odborníkům a mám pocit, že byl pozitivně přijat. Širší veřejnost je hlavně potřeba informovat o principech dnešního důchodového systému. Nyní máme dva aktivní občany na jednoho důchodce a v roce 2050 bude poměr jedna ku jedné. Tento fakt znamená, že buď budou důchody o polovinu nižší, nebo budeme muset platit dvojnásobek dnešních odvodů. Tak jako tak bude jedna skupina občanů poškozená. Když si toto uvědomíme, pochopíme, že si musíme přispívat na důchod. Smyslem této myšlenky nebylo vytvářet rodinou politiku. Vliv na demografii, pokud vůbec nastane, je jenom vedlejší účinek. Jako bezdětný, který ani neví, zda někdy bude mít nějaké děti, nejsem rád, že mi někdo nařizuje, abych je měl. Jsem si ale vědom, že se na důchod musím zaopatřit. Děti jsou jedním způsobem a spoření dalším. V našem návrhu mám tu svobodu si vybrat.

Děkují Vám za rozhovor
Nadja Fehimovič, Finance.CZ

James Hyzl (35) se narodil v Bohumíně. Od ranného dětství vyrůstal v Edmontonu (Kanada). Vystudoval Concordia University College of Alberta (Edmonton) se zaměřením na historii, vedlejší zaměření politologie, ekonomie. Titul Executive MBA (specializace finance) získal na francouzské business school ESCEM. Nyní pracuje jako Senior Project Manager ve společnosti ING.

Podrobnosti o tomto návrhu reformy důchodového systému se dozvíte v článku "Bez reformy se nedočkáme penze".