Evropská komise na konci června poslala Česku dopis s celkem 88 připomínkami k navrhovanému využití evropských dotací. Nelíbilo se jí například financování začleňování Romů do společnosti, problémem byla i absence služebního zákona. První neformální jednání prostřednictvím telekonference, která trvala pět a půl hodiny, se uskutečnilo v úterý. Při něm si zástupci ČR s komisí vyjasnili většinu sporných záležitostí, zbytek doladili na dnešním celodenním jednání s představiteli Evropské komise v Praze.
"Dohodli jsme se na podpoře odpadového hospodářství a na možnosti podporovat obnovu památek ve vazbě na cestovní ruch. Zdá se také, že jsme přesvědčili komisi z razantního ´ne´ u regionální dopravní infrastruktury. Evropská komise sama dnes v průběhu jednání zhodnotila, že Česká republika je na dobré cestě a vyjednávání běží podle plánu," informoval po skončení jednání o jeho výsledku první náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun.
Zatímco na věcných částech dohody dospěly obě strany k principiálnímu souladu, některé politické otázky nad rámec fondů EU přetrvaly. Týká se to například právě chybějícího služebního zákona či nesouladu posuzování vlivu na životní prostředí u velkých staveb, takzvaného procesu EIA, s evropskou legislativou. Druhý zmiňovaný problém vyřešil slib ČR, že v roce 2015 vstoupí v platnost nový zákon o EIA a stavební zákon, který rozpory vyřeší.
"Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise to (jeho absenci - pozn. ČTK) nebude vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě," prohlásil už ve středu náměstek Braun.
Schválení Dohody o partnerství, tedy podkladového dokumentu pro poskytování evropských dotací do ČR v novém dotačním období v letech 2014 až 2020, očekávají ministerští vyjednavači během letních měsíců, nejpozději v září. To je o měsíc dříve, než byl dosavadní plán.
Česko může v období 2014 až 2020 z několika evropských fondů získat až na 22 miliard eur, což je zhruba 594 miliard korun.