Horní komora německého parlamentu schválila minimální mzdu

Saský ministr hospodářství Sven Morlok vyjádřil přesvědčení, že zavedení minimální mzdy bude znamenat zánik pracovních míst. Ve spolkových zemích bývalé komunistické Německé demokratické republiky byly dosud platy v řadě odvětví pod nyní stanovenou hranicí 8,50 eura, takže pro zaměstnavatele bude nová norma znamenat zvýšení nákladů.

Morlok se také obává, že především v oblasti maloobchodu a služeb budou saské firmy po zavedení minimální mzdy v nevýhodě proti podnikatelům ze sousedního Česka a z Polska, kde jsou platy nižší. V Česku činí minimální mzda 50,60 Kč za hodinu.

Už od představení vládního návrhu na zavedení minimální mzdy zaznívaly z německého hospodářství obavy, že opatření ohrozí pracovní místa v málo placených odvětvích. Podle sociální demokracie (SPD), která prosadila tento návrh do koaliční smlouvy s konzervativní unií CDU/CSU, je však zavedení minimální mzdy nutné k zastavení sociálních rozdílů v zaměstnanosti.

V Německu, na rozdíl od většiny zemí Evropské unie, dosud zákon výši minimální mzdy nestanovoval. Nejnižší platy určovaly v některých odvětvích dohody odborů se zaměstnavatelskými svazy. Úroveň minimální mzdy se tak lišila podle oborů i podle spolkových zemí. Německo se bránilo zavedení minimální mzdy, protože to považovalo za politické zasahování do jednání o mzdách mezi odbory a zaměstnavateli.

Nový zákon zahrnuje několik výjimek, které mají usnadnit přechod k novému systému. Některé sektory budou mít na zavedení minimální mzdy dva roky. Nižší mzdu mohou mít za určitých podmínek také některé skupiny, jako krátkodobí stážisté, sezonní pracovníci, mladší 18 let nebo dlouhodobě nezaměstnaní po dobu šesti měsíců od nástupu do práce.