"Obce a města z této částky obdržely 5,5 miliardy korun, stát pak 2,6 miliardy korun," uvedl Vrzáň. O rok dříve získaly obecní pokladny z hazardu podle sdružení celkem 5,7 miliardy korun a státní rozpočet 1,9 miliardy korun. Více než polovinou se na tom podílí takzvané videoloterijní terminály.
Vrzáň zároveň poukázal na vysoké daňové zatížení hazardních firem. Kromě standardní 19procentní daně z příjmu právnických osob odvádí speciální loterní daň, takzvaný odvod z loterií a jiných podobných her ve výši 20 procent z příjmů. Provozovatelé videoloterních terminálů platí také 55 korun denně za každé povolené herní místo bez ohledu na to, zda je v provozu, a tedy generuje zisk či nikoliv. Vrzáň podotkl, že loterní společnosti si nemohou uplatňovat DPH a platí správní poplatky.
Ministerstvo financí minulý týden zveřejnilo statistiku, podle níž Češi loni prosázeli meziročně o 0,9 procenta méně, celkem 123,9 miliardy korun. Nejvíce z toho, 51,4 miliardy korun, připadlo na interaktivní videoloterijní terminály, což představuje 41,5 procenta všech vložených peněz. Z celkové výše prosázených sázek se hráčům na výhrách vrátilo 95,3 miliardy korun, reálně tak sázkaři a gambleři přišli o 28,6 miliardy korun. Jen ve videoloterijních terminálech zůstalo přes 14 miliard korun.